Nutno podotknout, že významným lákadlem k těmto vyhlídkovým výšlapům mimo civilizaci byla možnost spatřit kometu Neowise, prolétající kolem naší Země.

Jedinou nevýhodou těchto pozorování bylo, že se vlasatice ukázala těsně nad severozápadním obzorem kolem 23. hodiny, kdy oblohu zčásti ještě osvěcovala dohasínající záře zapadajícího Slunce.

Ten, kdo se však rozhodl stejně jako naše skupinka a vydal se do kopule hvězdárny v Uherském Brodě, rozhodně nebyl zklamaný.

Že by byla kometa prostřednictvím hvězdářského dalekohledu podstatně lépe viditelnější než pouhým okem, to bohužel ani ne – šmouh vlasatice, jak jsem musel konstatovat, zůstal neostrou stopou mezi hvězdami, i když byl mnohonásobně přiblížen. Pro mě i pro přítomné byla zážitkem možnost si prohlédnout bezvadně viditelné dvě největší planety naší sluneční soustavy. Jupiter s několika jeho měsíci a Saturn s příznačnými prstenci.

Třešničkou na pomyslném dortu pro nás, co jsme v areálu hvězdárny zůstali i po sledování komety dalekohledem, bylo pozorování souhvězdí za pomoci kouzelného laserového ukazovátka pana Víta Valečky. Byla pecka sledovat, jak se astronom umí dotýkat hvězd…