Státy EU sice o takové změně diskutovaly, nicméně se ve finále neshodly na tom, zda natvrdo celoročně a pro všechny zavést čas zimní nebo ten letní.

Například expertky Akademie věd v Senátu uvedly, že výhodnější pro zdraví by byl čas zimní - jinými slovy by například letos v den letního slunovratu, kdy v rámci letního času Slunce vyšlo ve 4:51 hodin a zapadalo ve 21:13, by zimní čas posunul svítání na 3:51 a setmění na dvě minuty před čtvrt na devět.

Výstava Kněžna Ludmila a první Přemyslovci mezi Moravou a Bavorskem v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.
Výstava vede návštěvníky v čase až k počátkům dynastie Přemyslovců

Návrat před rok 1979, odkdy kvůli úspoře elektřiny střídání času v Evropě máme, se tedy nekoná a minimálně v následující pětiletce bude platit nařízení, že příští rok letní čas potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října.

EU tak bude mít volné ruce k řešení důležitějších věcí, než se zabývat hledáním konsenzu k rozhodnutí, který že z časů je pro Evropany ten správnější.