Těžko se to píše, při všech těch zvěrstvech, kterých se Rusové za dvě stě dní své „speciální operace“ na Ukrajině dopustili. Ale to, co jsme doteď na Ukrajině sledovali, ještě nebyla totální válka. Rusko nemobilizovalo, ruská letadla plošně nebombardovala Kyjev a další ukrajinská města, Moskva nepoužila jaderné zbraně. Plynovodem přes Ukrajinu stále proudí ruský plyn a ropovody ropa.

Prostě není to válka se vším všudy. A to přesto, že Rusko ničí ukrajinskou infrastrukturu, zabíjí civilisty v obytných domech a v centrech měst. A při dobývání Donbasu ruské dělostřelectvo některá ukrajinská města doslova srovnalo se zemí.

Není to totální válka proto, že by Vladimir Putin chtěl být na Ukrajince hodný. Speciální operace se mu prodává lépe než válka. Stojí méně a dovoluje Rusku tak nějak normálně fungovat a udržovat pocit neválečného života i mezi obyvatelstvem.

Jenže teď se ukazuje, že speciální operace nestačí. Porážka u Charkova je pro Kreml pokořující. Tlak na Putina se zvyšuje. Víc ale ze strany těch, kteří chtějí víc války, než ze strany Rusů, kteří si přejí mír. Víc než na ruskou porážku to vypadá na totální válku. Ale i ta může být jen předzvěstí ruské totální porážky.