Ta snoubence varuje před vdáváním a ženěním v květnu, v měsíci, kdy je příroda v jednom květu. Jde o výplod bujné fantazie, účelové zastrašování nebo i dnes ještě platí „na každém šprochu, pravdy trochu?“
Pravda, mladí snoubenci se sice nešťastného manželství tolik nebojí, ale lidé věku zralejšího vedou nástrahy v patrnosti. Pověra o neštěstí při sňatku v máji zůstala v naší vlasti dodnes.
V dnešní době ale není důvod k tomu, aby se svatba v květnu nemohla konat.
Ačkoliv řada rodičů a prarodičů snoubenců tvrdí, že na pověry nevěří, podvědomě svatbu v květnu odmítají.
Pokud se ale snoubenci kvůli tlaku svých rodičů a prarodičů nechtějí květnové svatby vzdát, ať se nedají a přesvědčí je, že se není čeho bát.
Trumfy v ruce přece drží snoubenci a májovou svatbu si nenechají rozmluvit. Bude jistě krásná a skvěle si ji užijí.
