Zajímavé bylo to, že se do výšlapu z Vápenek zapojili nejen lidé shromáždění kolem Tondy Vrby, ale také milovníci turistiky z dalších částí Slovácka, včetně těch ze Slovenska. Nejvyšší bělokarpatský vrchol se tak opět stal spojujícím středobodem Moravanů, Slováků a Čechů, o čemž svědčily třepotající se vlajky všech tří národností nad hlavami účastníků akce.

Historie setkávání obyvatel z obou stran pohoří se táhne z hlubin předminulého století, od revolučního roku 1848. Spontánní setkávání lidí na Javořině se doposud konává na konci července a od 1. ledna 1993, po rozdělení Československa, jako nesouhlas s tímto krokem, také o Silvestrech.

Prvomájové výstupy tak můžou ještě více upevnit vzájemnost Moravanů, Slováků a Čechů a posílit naše sousedské vazby. Koneckonců životaschopnost prvomájové akce mohou organizátoři potvrdit už příští rok.

Letošní aktéři se totiž domluvili, že v roce 2022 uspořádají prvomájový výšlap na Velkou Javořinu ze slovenské strany, konkrétně ze Staré Turé. Tak uvidíme, nakolik i po 174 letech dáme zapravdu slovům slovenského národního buditele Jozefa Miloslava Hurbana: „Tu bratia vždy stretať sa budú. Tu vernosť prisahať si budú.“