Ti první fungují v permanentním vyděšení, stresu a v nepřetržitém preventivním střehu. Ti druzí také nejsou v pohodě, stávají se čím dál tím víc naštvanějšími na vládu, kterou obviňují z překrucování skutečností a nezodpovědného strašení spoluobčanů něčím, co je přehnaně nafouknutou bublinou.

Tento rozpor je patrný například v divoké diskuzi kolem preventivního zrušení letošních Slavností vína. To někteří hodnotí jako neschopnost projevit odvahu ve svých rozhodnutích, zatímco jiní to naopak označují za rozhodnutí velmi správné.

Podle mého názoru, tak jak nám životní zkušenosti ukazují, bude i koronavirová pravda někde uprostřed. Nemyslím, že by nás tato nákaza měla držet v rouškovém šachu už napořád, ale bohužel se jí nejspíš nezbavíme jen tak, během několika týdnů. Určitě se pod jejím pláštíkem ukryje spousta jiných problémů, řada lidí na KOVID opatřeních třeba i vydělá, ale troufám si tvrdit, že se společnost z této šlamastiky nakonec vyhrabe obohacena o spoustu neocenitelných zkušeností…