Recese na Slovácku má svou historii a v případě cyklistického závodu Giro de Pivko sahá její tradice až do začátku 70. let minulého století. Od samého počátku šlo v případě této akce o jakýsi vzdor a svéhlavou zábavu mimo struktury organizované například Socialistickým svazem mládeže.

Komunistickému režimu tím tehdejší účastníci závodu v komických kostýmech, na raritních bicyklech a jízdě prošpikované pivními zastávkami dokazovali, že se po svém bavit rozhodně dokážou.

Já jsem měl možnost před časem zhlédnout několik ročníků těchto spanilých vyjížděk z 80. let minulého století na filmovém záznamu točeném osmičkou kamerou. V hradišťském STBaru pásmo těchto legendárních pelotonů nahrané na flešce tehdy sledovali také někteří jejich účastníci, a tak naši sešlost protrhávaly pobavené salvy smíchu jednotlivců, kteří na obrazovce zahlédli sami sebe v podstatně mladším provedení.

Tvrdé protikomunistické a antiautoritářské vyhranění Giro de Pivka doposud drží jeho spoluzakladatel Jiří Jakeš řečený Kokin spolu s autorem hlavních transparentů, malířem Zdeňkem Kupem. Ve svém každoročním ideovém proslovu se Kokin vždy tvrdě opírá do vlastností, které společnosti nelichotí a pokud jim podlehne, stávají se často základem k jejímu defektnímu směrování a příklonu k různým izmům. Ryba podle jeho slov smrdí od hlavy, což například vloni platilo jak v naší zemi, tak i jinde, například v Rusku. „Ruský vliv tu vždycky byl a nikdy nepřinesl nic dobrého. Na šedesátý osmý zapomenout také nesmíme, ten nás vrátil do socialistického středověku,“ poznamenal Kokin ve své analýze historických souvislostí.

Za mě tedy velké díky každému, kdo se nebojí hlasitě poukázat na společensky závadné chování a ještě si z něj umí hlasitě dělat srandu. Ať tedy i nadále žije Giro de Pivko. Jeho aktéři se už dnes mohou těšit na příští jubilejní 50. ročník. Má jej přijet podpořit legendární folkový rebel Jaroslav Hutka. Ať tedy všechno klapne i příští rok a peloton ať opět zaplní dostatek nebojácných Giromanů…