Jednadvacátého června ve 14 hodin 58 minut světového času jsme došlápli k astronomickému létu, s nejdelším dnem a nejkratší nocí. Začali jsme si užívat slunečních dnů s blankytnou oblohou a s tropickými teplotami kolem třiceti stupňů.

Bude jich dost v prázdninových měsících? Nejeden z nás si klade otázku, zda bude na sklonku léta naše pleť pěkně osmahlá. Ta se přece dnes velmi běžně, jak houska na krámě, vydává za jakousi legitimaci dobře prožitého léta. Snad nás - každého po svém – poznamená to letošní léto.

Nejen na pleti, ale i na duši. Každý z nás touží po tom, aby alespoň část léta prožil na dovolené v přírodě, na horách, u moře a kdoví kde ještě. Osvěžení a posila zdraví je malým ziskem, z něhož budeme po dlouhou dobu čerpat při denní práci, v zaměstnání, stejně jako v rodině. Opět je tu letní sezóna, která nám nabízí své možnosti a láskyplnou náruč. Jen si ty dary vezmi člověče!

Ty, který obděláváš plodnou půdu země, aby byla ještě více úrodnou, jakož i ty, který blaze nastavuješ polonahé tělo slunečním paprskům a necháváš je omývat vlnami vod. Jedno i druhé slouží společnému prospěchu a dílu. To je ta velká letní sezona, na niž jsme všichni čekali…