Nic nového pod sluncem, už je to jako starý obehraný song, který svou neúnavností dokázal naštvat spoustu lidí. Řeč je o dalším úspěšném soudním napadení výstavby některých částí dálnice D49 z Hulína do Fryštáku ekologickými organizacemi Děti Země a Egeria.

V případě poslední žaloby v souvislosti s výstavbou této dálnice Děti Země uspěly například s připomínkou, že krajský úřad do podmínek územního rozhodnutí nezahrnul všechny potřebné požadavky stanoviska EIA a ani se řádně nevypořádal s návrhy na uložení nových deseti podmínek ke zmírnění zásahu dálnice D49 do povrchových vod a do krajinného rázu.

Egeria ve své námitce upozorňuje, že retenční nádrž a její součásti nebyly správně umístěné na všech pozemcích a navíc z jejího popisu prý není zřejmé, zda skutečně zachytí potřebné množství znečištěných vod a dojde k jejich řádnému vyčištění.

Šéfredaktor Slováckého deníku Pavel Bohun
O tom, jak trosky Jarošovského pivovaru hrnou buldozery na smetiště dějin

Na první pohled se zdá, jakoby ekologové hledali cokoliv, co jim umožní se do stavby dálnice soudní cestou navážet. Možná tomu tak také je, ale na druhou stranu ani nechci domýšlet, že by ŘSD spolu s nadnárodními stavebními společnostmi realizovaly dálniční síť bez ostřížího dohledu ochránců životního prostředí a vyhnuly se tak kontrole nezávislých organizací.

Pravda, námitky ekologů jsou často zdržující, otravné a komplikující. Mnohdy však mohou opravdu zabránit škodám na vzácných přírodních lokalitách či ohrožených živočiších, kterých nezadržitelně ubývá.

Otázka zní, nakolik je v takových případech nezbytné, aby stavba dálnice byla neúměrně dlouhá léta blokována čekáním na to, než soudy konečně dospějí k finálnímu rozhodnutí.