Skromný myslitel a vynálezce je autorem všech technologií, které firma Unipar při své výrobě používá. Jak sám říká, jejich svíčky nejsou výjimečné, jen dělají to, co od nich člověk přirozeně čeká. „Na každý náš výrobek se díváme z pohledu jednoduchých potřeb. Ať prostě svíčka pěkně svítí a hoří, ale bez čoudu, zápachu a škodlivých zplodin,“ říká rodák ze Starého Zubří.

DŮLEŽITÝ VÝVOJ

Suroviny k výrobě považují za polotovary, které si upravují. „Nejsme výrobní firma, ale vývojová, která rozvíjí už vymyšlené výrobky. Nevynalezli jsme svíčku, jen ji směřujeme k potřebám dnešní doby. A k tomu používáme dostupné suroviny, které nám dá matička Země k dispozici,“ dodává.

Práce je pro něj zábava a podobně to má i devět zaměstnanců jeho rodinné firmy. „Mohou pracovat, kdy jim to vyhovuje. Zakázané mají směny o Vánocích a Velikonocích. Jinak si čas organizují sami. Jsou zodpovědní za termín dodávek, kvalitu výrobků a za hospodaření s časem a materiálem,“ vysvětluje Miroslav Šupler.

ZAČÁTKY S LISEM NA BRIKETY

Na samém začátku jeho kariéry výrobce svíček stál lis na dřevěné brikety. „Do pilin se přidával parafínový prášek jako pojivo. Briketa ale místo doutnání hořela. To bylo špatně,“ vzpomíná na dobu před téměř třiceti lety.

„Použil jsem jen parafín a vyrobil jsem briketu z vosku. Dal jsem do ní šňůrku od boty a byla z toho svíčka. Zapracoval jsem na tom, až jsem se nakonec dostal k výrobě svíček. Začalo to bavit manželku a teď už ve firmě děláme všichni – syn se zabývá hlavně potiskem svíček, dcera má na starosti hotely,“ popisuje vývoj.

PRO TY CO UMÍ BYDLET

Dnes si svíčky prémiové kvality našly své zákazníky v téměř třiceti zemích po celém světě. Rožnovská firma je dodává do luxusních hotelů, sídel šejků a vznešených rodin. Dostanou se ale i k běžným spotřebitelům. Jak sám majitel říká, vyrábí je pro lidi, kteří umí bydlet. „Obecně je svíčka nepotřebná věc, přežijete bez ní. Na druhou stranu člověk potřebuje oheň, který se nám z interiérů vzdaluje. A svíčka ho nahrazuje. Pro některé je neodmyslitelnou součástí domovů. Tito lidé se dělí na ty, kterým je jedno, co jim doma hoří a kterým to jedno není – a pro ty tady jsme,“ uzavírá Miroslav Šupler.