Předchozí
1 z 6
Další

Luboš se narodil 21. června 1945 v Korytné, v rodině s muzikantskými kořeny. Maminka byla výborná zpěvačka, tatínek zase skvěle tancoval, pradědeček hrál na gajdy a housle, děda výborně zpíval. Malý Lubošek se začal učit hrát na housle v osmi letech u pana učitele doktora Františka Stivara a o tři roky později začal jezdit do hudební školy v Uh.Brodě (housle, klarinet).

Výjezdní zasedání KŠ ve sklepě u Hrňů (S Jurou Petrů) (2019).Zdroj: Miroslav Potyka

Vystudoval strojní průmyslovku v Uh.Brodě a to už pokukoval po Olšavě. (První oficiální vystoupení s Olšavou se odehrálo v květnu 1959 na Mírových slavnostech v Uh. Hradišti díky tomu, že muzika měla několik členů na vojně). V době studií v Brně hrál na basu v souboru Jánošík, pak nastoupil do Slováckých strojíren a v Olšavě hrál na různých postech, především na housle a klarinet ale i na cimbál.

Koncert Legendy moravského folkloru v Uh. Brodě (2012).Zdroj: Miroslav Potyka

Hodně se naučil od cimbalisty a upravovatele Horymíra Sušila a a prosazoval se i jako zpěvák. Projevil se i jako výborný organizátor, když už (jako primáš) připravil v roce 1971 setkání moravských primášů, sólistů a zpěváků (např. Jaroslav V. Staněk, Martin Hrbáč, Slávek Volavý, Jarmila Šuláková, Věra Domincová, Dušan a Luboš Holí, František Okénka a další).

Koncert k Málkovým sedmdesátinám (s dcerami v roce 2015)Zdroj: Miroslav Potyka

Podobných programů, premiér Olšavy, slováckých večerů a dalších akcí připravil v dalších letech nespočet. Olšavě neoficiálně šéfoval, i když do vedoucích funkcí byli nastrčeni „prověření“. A naskakovaly i další aktivity a úspěchy – stal se kmenovým sólistou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (natočil asi 120 titulů), třikrát se stal laureátem mezinárodní soutěže Prix de music Bratislava, s Olšavou vydal dvacítku zvukových nosičů, nahrával v rozhlase, účinkoval v televizi.

Starosta Klubu Štěpánů sleduje předávání funkce střídajícího se čestného starosty (2019).Zdroj: Miroslav Potyka

Spolu s Horymírem Sušilem upravili pro soubor kolem tří set písní, aranžoval i pro BROLN a OL'UN. Stál u zrodu Klubu Štěpánů, což je volné sdružení přátel folkloru a vína, které se již téměř čtyřicet let schází jednou za rok mezi Štěpánem a Silvestrem a čítá přes 370 členů. Luboš je permanentním (výkonným!) starostou klubu. A ve výčtu aktivit bychom pochopitelně mohli pokračovat - k folkloru a k hudbě vedl i své dcery Jitku a Taťánu.

Koncert k Málkovým sedmdesátinám (s dcerami a vnoučaty v roce 2015)Zdroj: Miroslav Potyka

Před pěti lety, když už Luboš omezoval své organizační i umělecké aktivity v Olšavě, byl k jeho kulatému jubileu připraven slavnostní koncert a sám jubilant připravil publikaci Primášovy písničky, v níž mimo jiné představil více než 200 svých úprav lidových písní z Uherskobrodska a Kopanic. Ale ani v další pětiletce nezahálel, před vydáním je zpěvník dětských lidových písní, stále šéfuje Klubu Štěpánů a s Olšavou je spojen neviditelnou pupeční šňůrou.

Lubomír Málek na Kopaničárských slavnostech ve Starém Hrozenkově (2004)Zdroj: Miroslav Potyka

Autor: Miroslav Potyka