„K myslivosti mě přivedlo především to, že jsem bydlel na vesnici a s tím spojená láska k přírodě. V 18 letech jsem úspěšně udělal myslivecké zkoušky a tím to u mě vlastně celé začalo,“ vzpomíná Hubáček.

Koncem 70. let se myslivecké sdružení Svárov-Zlámanec sloučilo s Částkovem a Hrubým lesem, což je komplex lesa od Březolup až k Šarovům, a rozloha honitby činila přes 2 000 hektarů.

„Tehdy jsme byli jedna z mála honiteb, kde se lovila černá zvěř,“ říká Hubáček.

Po roce 1992 se spolky opět osamostatnily a myslivecké sdružení Svárov-Zlámanec začalo znovu hospodařit samo. Od té doby obhospodařuje skoro 900 hektarů a loví především srnčí, černou, dančí a mizivé množství drobné věře, do které spadají bažanti a zajíci.

„Dnes všude, kam se podíváme, tak vidíme jen samé pastviny, lány řepky a nebo kukuřice, což je velmi bídná úživnost pro drobnou zvěř, která potřebuje střídání různých zemědělských plodin na polích. Naopak divočákům pole řepky a kukuřice vyhovují,“ vysvětluje předseda myslivců.

Show pro děti uspořádali ve velkém sále Klubu kultury v Uherském Hradišti Štístko a Poupěnka.
VIDEO: Covid necovid, Štísko a Poupěnka vyprodali Klub kultury v Hradišti

Obecným problémem v tomto oboru jsou však především předsudky.

„Mrzí mě, že se mezi lidmi mluví o myslivcích jako o vrazích zvěře, přestože to tak není. Lidem ani "pseudoochráncům" přírody bohužel nedochází, že pokud je přírůstek zvěře, adekvátní část přírůstku se loví nebo pokud je zvíře nějak poraněné, nemocné, mělo by se ulovit, jelikož by stejně ve volné přírodě nepřežilo či je riziko, že nakazí další zdravou zvěř,“ vysvětluje Hubáček.

„Je však zapotřebí myslivce uvážlivého a zodpovědného, který to dělá s láskou ke zvěři a nebere to tak, že si tam akorát něco střelil, ale myslivost má jako náplň života,“ říká Josef a dodává, že sám už dlouhou dobu nemá potřebu za každou cenu zvěř lovit a stačí mu spíše sedět na posedu a pozorovat přírodu.

„Nikdy jsem ulovenou zvěř nehodnotil pouze podle trofeje. Samozřejmě mě potěší, když ulovím raritního srnce, ale není to pro mě priorita.“

Úplně nejoblíbenějším úlovkem je jeho první srnec „knoflík“, kterého ulovil bezmála před čtyřiceti lety.

Lov zvěře však není jedinou činností, kterou myslivost obnáší. Vypořádávat se musel spolek například s prasečím morem, který se v této oblasti objevil v roce 2018.

Uherskohradišťaký vánoční strom Douglaska. Jeho kácení ba sídlišti Štěpnice, přestun i stavba na Masarykově náměstí...
Douglasku skáceli ráno ve Štěpnicích, v poledne už zdobila centrum Hradiště

Dále se také myslivci starají o výsadbu nových stromků či jejich nátěr proti okusu zvěře. Mimo jiné také ve vesnici pořádají zvěřinové hody, které jsou zde tradicí již třináctým rokem či pomáhají obci s přípravou dětského dne, který je letos naplánován na září.

„Pro děti vymýšlíme především soutěže spojené se střelbou z praku nebo poznáváním zvířat, či orientační soutěže,“ popisuje předseda Hubáček.

Ve Zlámanci se pak zapojují do organizace pohádkového lesa, a také sami organizují brigády, pokud je potřeba ve vesnicích s něčím pomoci.

Starosti myslivcům však někdy přidávají soukromí vlastníci pozemků. Ty se totiž občas nacházejí právě v lesním hospodářství. To však spolek Svárov-Zlámanec řešit nemusí, jelikož oba lesy zde patří pod obce. S vlastníky půdy se pak uzavírají nájemní smlouvy.

„Naštěstí jsme tu nikdy nezažili, že by nám nějaký majitel pozemku dělal problémy ohledně pronajmutí,“ říká Hubáček a zároveň dodává, že je rád i za skvělé vztahy s oběma obcemi a s mysliveckými spolky z okolních vesnic. 

Autor: Aneta Luksová