„Velice si vážím Ceny města, kterou jsem byl před zahájením koncertu poctěn, ačkoliv nejsem staroměstský rodák ani jeho stálý obyvatel. Já jsem tak trošku ,všudezdejší´,“ řekne s pousmáním známý vědec, ale i publicista Luděk Galuška. Světlo světa spatřil 22. února před šedesáti lety v Uherském Hradišti, ale dětství prožil v Ostrožské Nové Vsi, kde stále žijí jeho rodiče.

„Čtvrt století jsem žil v Brně, avšak každé léto jsme s rodinou trávili v domečku u staroměstského hřbitova, naší dlouholeté archeologické stanici. Nyní bydlím v Ostrožské Lhotě, pracoviště mám v Uherském Hradišti a Starém Městě, takže jsem takovým moravským Slovákem se vším všudy,“ řekne šibalsky se usmívající archeolog poctěný za svoji mimořádnou činnost Cenou Starého Města. Své více než 35 leté působení v Moravském zemském muzeu a při výzkumech ve Starém Městě a okolí chápe jako poslání.

„Mezi poutním Velehradem a Uherským Hradištěm se rozkládá Staré Město. A právě na jeho půdě probíhaly rozsáhlé archeologické vykopávky, kterých jsem se jako středoškolák účastnil. Vedl je prof. Vilém Hrubý, významný archeolog, objevitel mnoha důležitých velkomoravských nálezů, výborný to člověk,“ řekne Luděk Galuška, který sice původně inklinoval k učitelství, nakonec si však zvolil studium archeologie na Komenského univerzitě v Bratislavě. Tam jej kromě jiných učila významná slovenská archeoložka Tatiana Štefanovičová.

„Pro mě to byla druhá důležitá osobnost, jež řídila mé budoucí profesní kroky. Stále jsem také udržoval kontakt se svým prvním vzorem, Vilémem Hrubým, z jehož úst nakonec padla osudová otázka, zda bych jednou nechtěl pracovat v Moravském zemském muzeu a pokračovat v jeho práci. To byla velká výzva i ohromná motivace,“ řekne pokračovatel díla Viléma Hrubého Luděk Galuška. V roce 1983 nastoupil do Moravského muzea, v němž působí dodnes.

„Po smrti Viléma Hrubého jsem v roce 1986 skutečně převzal vedení archeologických výzkumů ve Starém Městě, byť to zpočátku nebylo vůbec jednoduché. Existovala totiž značná řevnivost mezi prof. Hrubým a dalším významným archeologem, akademikem Josefem Poulíkem, jenž proslul výzkumy na Valech u Mikulčic. Já si však i k němu brzy našel cestu,“ vzpomíná archeolog Galuška, autor mnoha výstav, expozic, ale i filmů a rozhlasových relací, a v neposlední řadě také spoluautor a garant projektu Archeologického skanzenu Modrá, který je nejrozsáhlejším archeoskanzenem v České republice.