Malá rodinná farma hospodaří na rozmezí Vizovických a Hostýnských vrchů od roku 2003 a z bio mléka jejich koz vyrábí nejrůznější labužnické dobroty v podobě skvělých sýrů.

„Rádi vám je nabídneme v naší malé faremní prodejně. A kdo se k nám přijede podívat, uvidí na našich pastvinách několik krav s telaty, které se klidně nechají podrbat za ušima,“ zve majitelka farmy Martina Tomšíčková.

Cesta za jejich farmou nebyla zpočátku vůbec jednoduchá. Začala totiž onkologickým onemocněním jejich syna. „Náš nejstarší syn byl odmalička nemocný, diagnostikovali mu rakovinu. Přál si dvě ovečky, tak jsme mu je pořídili. Nakonec to bylo stádo,“ usmála se paní Martina.

A důvodů má k němu hned několik. Syn se vyléčil. „Dnes studuje vysokou zemědělskou školu a aktivně se, spolu se dvěma mladšími sourozenci, zapojují do povinností na farmě.

„Myslím, že naše tradice tak bude předána dál.“ zmínila farmářka Martina.

K ovcím přibyly ještě krávy a kozy

„Máme to s manželem rozdělené. On má na starosti chov krav a ovcí, já kozy a výrobu kozích sýrů,“ upřesnila. Ona i její manžel Petr jsou spolužáci ze střední zemědělské školy.

Od koupi dvou oveček se zatím jejich společná farma začala časem rozrůstat.

„Manžel asi před šesti lety už zůstal doma a před rokem i já, oba se věnujeme se farmaření naplno. Ze získané dotace jsme vybudovali sýrárnu a prodejničku a rozjeli výrobu a prodej sýrů,“ přiblížila paní Martina.

Jejich snažení se mimo jiného, dočkalo i úspěchu v podobě ocenění Perla Zlínska, které loni získal sýr Valencay – plísňový kozí sýr, s vrstvou rostlinného popela. Přitom původně se do tohoto dobrodružství, chovu koz, s manželem pouštět nechtěli.

„Jeli jsme za kamarádem na Slovensko a on nás vzal na kozí farmu. Dcera majitelů této farmy se právě vrátila z Francie, a výrobou kozích sýrů právě zkoušela. Po ochutnání jednoho z nich, jsme do 14 dní měli doma kozy,“ zasmála se Martina.

„Ani jednoho z nás nelákalo dělat klasické kozí farmářské sýry, jak se prodávají na farmářských trzích. Proč vymýšlet sýry, které se už jinde vyrábí stovky let a jsou vynikající. Valencay prostě byla láska na první chuť,“ vysvětlila.

Sýry z jejich farmy si získaly na popularitě nejen v Neubuzi, ale i v širokém okolí.

Rodinná farma Tomšíčkovi vlastní také ovocný sad s krajovými odrůdami jabloní, hrušek, trnek, a vzácných oskoruší.

„V roce 2011 jsme získali certifikát BIO, který každý rok úspěšně obhajujeme. Snažíme se zpracovat veškerou naši produkci ovoce sušením, moštováním, do džemů a povidel či destilací, umíme připravit i jatečná zvířata, popř. zajistit jejich porážku,“ popsala dál farmářka.

Oblíbeným produktem jsou také jejich kosmetické produkty, které ve své malé prodejně prodávají.

„Ještě v době, než byla sýrárna, tak jsme začali spolupracovat s velmi šikovnou paní z Olomouce, která nám z našeho kozího mléka vyráběla mýdla, pak jsme tento sortiment rozšířili i o pečující tělové mléko. Tuto novinku jsme začali prodávat na konci loňského roku, obsahuje kakaové máslo a je unikátní svým složením i účinnky, protože je v něm až dvacet procent kozího mléka, je to zkrátka pecka,“ usmála se farmářka Martina.

Prozradila, že kozy, které na jejich farmě zůstávají, dostanou každá své jméno.

„Slyší na ně, mají rády řád a svůj režim,“ komentovala Martina s tím, že největší „mazel“ z nich je Bára. Vždy se nastrčí a nepřestane, dokud ji nepodrbete,“ uzavřela Martina Tomšíčková z rodinné farmy Tomšíčkovi v Neubuzi.