VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zakladatel festivalu Popelka: Fašančárský dvojkrok má rytmus jako lidské srdce

/ROZHOVOR/ - Na počátku festivalu byli dva Popelkové. Ve Strání ani nemůže jít o žádné jiné příjmení, a dokonce oba muži se jménem Pavel. Ti se u slivovice dohodli, že by mohla vzniknout akce oživující tradici fašankových obchůzek a zvyků s tím spojených. Etnograf, bývalý ředitel brodského Muzea Jana Amose Komenského a jeden ze zakladatelů festivalu popsal jeho vznik.

22.2.2017
SDÍLEJ:

Festival založil Pavel Popelka se svým jmenovcemFoto: DENÍK/Malušová Blanka

Festival masopustních tradic má letos třicet let, jaké byly jeho začátky?
K tomu, aby vznikl ve Strání Festival masopustních tradic se muselo potkat několik věcí: hrdost, obětaví lidé, materiální a odborné zázemí. Hrdost na zdejší tanec Pod šable zdědili obyvatelé Strání po předcích.

Jistou dobu sice skomírala a vypadalo to, že se snad i vytratí a tanec zahyne, založení festivalu v roce 1987 ji však probudilo k dnešní košatosti. Až budete tanec vidět, zaposlouchejte se – fašančárský dvojkrok (doskok na nohu s následujícím pošoupnutím) má rytmus srdce.

A jako je stahování a rozpínání srdečního svalu proces vrozený a neovládaný myslí, vrozená je i touha Straňanů ztotožnit se s tancem svých předků.

Jak se festival během let změnil? Vypadal jinak před revolucí v roce 1989?

Jako každá věc, i festival ve Strání měl svůj vývoj. První ročníky se konaly střídavě na různých místech obce a přizvané soubory chodily po obchůzce i po vybraných domech.

Vím, že tehdy všechny přespolní účastníky ohromovala úžasná pohostinnost obyvatelů Strání. Vzhledem k tomu, že ve Strání se ještě vždy koná obchůzka po domech i v úterý, převládl zájem obyvatele Strání od tohoto sobotního aktu osvobodit, a to i proto, aby za soubory diváci nemuseli chodit a viděli vše na jednom místě.

A tak dnes se již předvádění masopustních obyčejů koná v amfiteátru před budovou Zámečku. Postupem doby se samozřejmě rozšiřovala i programová struktura slavnosti, kterou zdobí jak pátek s programem výlučně z domácích tradic tak sobota zaměřená na srovnávání masopustních tradic různých regionů.

V pondělí se ujala fašanková videotéka a korunou všeho jsou úterní obchůzky s tancem Pod šable, kterých se v poslední době účastní i více než deset skupin. Prostor se ale poskytuje i aktivitám dětí a různým doprovodným akcím jako je například koštování slivovice. Po všechny dny jde též o bohaté společenské kontakty utužující povědomí o společných kořenech. Vše samozřejmě posiluje všudepřítomná písnička.

První písemná zmínka o tanci pochází ze sedmdesátých let 18. století a dá se říci, že v každé době šlo vždy především o příběh tance, který se nemusel před nikým sklánět. Zdejší tanec byl vždy pro Straňany něco jako erb pro šlechtice, pojítkem světa předků s přítomností a zároveň i kulturním darem do budoucnosti. To platilo v každé době i politickém systému.

Chystáte pro letošní ročník nějaké novinky? Budete nějak slavit výročí?

Letošní třicáté výročí se slaví celkovou koncepcí festivalu. Vždy se snažíme na festival pozvat i soubory, které ve Strání doposud nebyly. K oslavě výročí je určeno i účinkování zahraničního souboru Lange Wapper z Antverp, s jehož někdejším vedoucím Renatem van Craenenbroeckem jsem popularizoval mečové tance moravskoslovenského pomezí i v zahraničí.

Lange Wapper stál též u první zahraniční cesty místního souboru Javorina a byl prvním zahraničním účastníkem festivalu ve Strání. Vzhledem k tomu, že ústředním tématem letošního festivalu jsou mečové tance, pondělní fašanková filmotéka bude laděna na příběh tance Pod šable.

ČTĚTE TAKÉ: FOŤTE masopustní průvod a svými fotografiemi se POCHLUBTE

Hlavním dnem fašanku je ve Strání úterý, tato tradice se trvale udržuje. Má to vliv na život ve Strání?

Že se zděděný obřad udržel v tradiční podobě, tedy v úterý, za to Strání miluju. Přináší mi radost, když se všední den promění ve sváteční, když poezie vítězí nad byznysem, člověčenství nad vykořeněností.

V době, kdy si bohatí kolem svých sídel staví vysoké zdi, aby na ně ostatní neviděli a pro případ různých katastrof staví podzemní bunkry, které v případě potřeby budou jenom pro ně, ve Strání ještě pořad lidé otevírají své domy a návštěvníky dovedou pohostit. Udržování tradic je potřebné. Co je víc než najití pospolitosti a kořenů v odosobněném světě?

Ve fašankových průvodech chodí různé masky, které jsou nejčastější a mají i své významy?

Téma o maskách je neobyčejně rozsáhlé. V krátkosti lze říci, že některé byly spojeny s plodnostní magii (masky ze slámy, medvěd), jiné vycházely ze smíchové kultury středověku a byly určeny k boření řádu − sem patří příklady převleků mužů ze ženy a žen za muže, parodování svatby, komické postavy politiků a apod. Od nástupu médií se pak do nich dostávaly i postavy z televizních seriálů, pohádek a podobně. Smíchová kultura a mnohdy až jedovatá satira na různé prohřešky ve společenském a morálním řádu se dodnes uplatňuje i v tzv. pochovávání basy. Pokud jde o Strání, v této obci maškary po fašankové obchůzce nechodí, uplatňují se až při pochovávání basy. Dominantním prvkem fašankové obchůzce je tanec Pod šable.

K fašanku také neodmyslitelně patří tanec podšable, co je pro ně typické?

Nejhodnotnější složkou masopustních obchůzek na moravskoslovenském pomezí jsou tzv. mečové tance, jimž se někdy pro jejich uzavřenou kruhovou formu říká i řetězové. Spatřit je na vlastní oči v jejich původním prostředí bývá neobyčejným zážitkem. Dodnes se na moravské straně uchovaly ve Strání, Bystřici pod Lopeníkem a v Komni, na slovenské straně v okolí Borského Mikuláše.

Mají mnoho společného ale v něčem se též liší. Nejzjevnějším spojovacím článkem je jejich základní rekvizita - dřevěná či ocelová šavle a taneční forma - uzavřený kruh, z něhož se odvíjejí jednotlivé taneční prvky: krok, rytmus a figury, ty ovšem již jsou v jednotlivých detailech různé.

V Komni tančí mečový tanec čtyři tanečníci zvaní skakúni a základním tanečním krokem je předkopávání na místě, ve Strání předvádí tanec pět fašančárů a základním krokem je podklesávaná chůze a podtrhávaný poskok. V Bystřici není počet tanečníků omezen (odvíjel se od počtu rekrutů v ročníku) a základním pohybem je běh, typickým tanečním pohybem pak vyskakování sounož všech tanečníků najednou. V povědomí romantických představ některých pamětníků je původ tance spojován s někdejším strážci zemských hranic (Komňa), vojenské družiny (Bystřice pod Lopeníkem) či zbojníky (Strání).

V souhrnu jsou zdejší mečové tance dokladem skutečnosti, jak původní rituály postupně ztrácely na významu a byly nahrazovány obsahy zdánlivě realistickými. Například ve Strání je dnes scéna, kdy je jeden z tanečníků obřadně trestán ostatními, zakomponována jako potrestání vzpurného zrekrutovaného vojáka a dílem jako loučení umírajícího zbojníka se svou družinou, přičemž jde o prastarý rituál oběti. Každý kdo tuto šifru rozluští, užasne s jakou silou a úporností je tento magický očistný rituál dodnes vykonáván.

Vyznění tance v Komni umocňuje jeho situování do karnevalové obchůzky masek, skakúni však chodí na čele průvodu hned za osobou nesoucí masopustní právo. V Bystřici pod Lopeníkem obchůzka zaujme pro její dynamický ráz, tanečníci jsou v neustálém pohybu.

Pro Strání je typická vznešená obřadnost, přičemž v poslední době chodí po obchůzce i více než deset skupin, každá s tzv. gazdou, zpravidla nejstarším z nich a odlišně oblečeným. Gazda třímá v ruce rožeň se slaninou, předzpěvuje písně a za předváděný tanec vybírá naturálie, nejčastěji slaninu a slivovici, dříve i zemědělské plodiny a peníze. Předvádění mečových tanců je pro každé společenství velkou událostí a sám tanec je považován za jeden z nejvýznamnějších kulturních odkazů minulosti.

Celý obsáhlý rozhovor si můžete přečíst v týdeníku Slovácké noviny ve středu 22. února

Autor: Blanka Malušová

22.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Životní pojištění, ilustrační foto

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Nedakoňské srnky slavily jubileum pořadem Pod peřinou
27

Nedakoňské srnky slavily jubileum pořadem Pod peřinou

Může být hlavní uzel pro novou MHD v Uherském Hradišti na Všehrdově ulici?

ANKETA/ Myslíte si, že hlavní uzel pro novou MHD v Uherském Hradišti může být na Všehrdově ulici v blízkosti hlavní křižovatky, kde by mezi Střední uměleckoprůmyslovou školou a bankou ČSOB mělo denně projet více než 400 spojů? Hlasujte v anketě.

Vzpomínka na Plocína

Už více než rok uplnynul od chvíle, kdy odešel do veslařského nebe Michal Plocek.

Hradišťský Fridrich hattrickem šokoval Ostroh

FOTOGALERIE / Ostrožští hokejisté v úvodu sezony jasně triumfovali v derby v Uherském Hradišti a i doma byli jasným favoritem. Jenže na ostrožském ledě se odehrálo velké překvapení.

Srdce Slovácka opanovala jedinečná předvánoční atmosféra

FOTOGALERIE / Skvělá a pohodová atmosféra vánočního jarmarku na Masarykově náměstí v metropoli Slovácka přitáhne každoročně v adventním čase tisíce lidí. Romantické, načančané i slavnostní, takové je náměstí v srdci Slovácka, v Uherském Hradišti, o druhé prosincové sobotě, v den zahájení tradičního vánočního trhu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT