Pavel Král ve svém prologu k otevření výstavy naladil přítomné návštěvníky poetickou analogií, v níž přirovnal list k lidskému životu. Zpočátku je jako malý pupen, později se rozvíjí, zbarvuje a přestože odpadne ze stromu a umírá, přesto se zpět v koloběhu přírody stává něčím živným pro nový život.

Atmosféru podzimu, kdy se příroda ukazuje v nejkrásnějších barvách, zachytila i skladba malého Dominika Krále, který zpestřil otevření výstavy svými skladbami na trubku. K navození krásné atmosféry přispěl i takřka „skřivánčí zpěv“ jeho sestry Zdislavy, která přednesla dvě lidové písně. 

„Veroničiny listy krásně navazují na atmosféru podzimu v přírodě. Veronika je pro mě velký vzor. Ona miluje tento svět a lidi, i ty, které neměla šanci poznat. Ona překypuje energií a nikdy neváhá druhému člověku pomoci, když je to potřeba“ uvedl doktor filozofie Král.

„Na všech třech výstavách, které jsem doposud realizovala, užívám vlastní výtvarnou techniku, která vzniká kombinací pigmentů, soli a akvarelové barvy,“ svěřuje se Veronika Němečková, absolventka Filosofické fakulty Opavské univerzity, katedry bohemistiky, obor český jazyk - filologie. 

Přestože měla expozice původně obsahovat čtyřicet obrazů, bylo do expozice zahrnuto pouze třicet z nich. Část obrazů byla po vernisáži nabídnuta k prodeji, výtěžek z jejich prodeje bude věnován olomoucké společnosti Jdeme autistům naproti.

„Zmíněná organizace se věnuje výchově a vzdělávání dětí s autistickými poruchami a využije utržené peníze na zakoupení potřebných pomůcek, z čehož mám velkou radost. Vždy znovu a znovu mě těší lidská ochota pomoci, sdílet to nelehké s ostatními a zejména ochota pochopit. Ne každý má to privilegium být zcela zdráv nebo mít zdravé děti.“ uvedla autorka.

Ta se ve volném čase nejraději věnuje grafice, malbě, fotografování přírody a s oblibou cestuje. Největším koníčkem je v poslední době dobrovolnická činnost s klienty v chráněném bydlení a domově seniorů.