Že se Nikola ve své obci už podruhé zhostí role starší stárkyně, s tím vůbec nepočítala, protože s chasou o letošních hodech ani tančit neměla. Její dlouholetý tanečník nebyl totiž o hodovém víkendu doma.

„Rozhodla jsem se, že půjdu v kroji aspoň v hodovém průvodu. Když mi ale Michael napsal, jestli bych s ním nechtěla jít za starší stárku, tak jsem mu na to 11. září kývnula. A protože jsem věděla, že stárkování není žádná hrůza, navíc jsme s Michaelem v 9. třídě odtančili polonézu, tak jsem souhlasila,“ řekne Nikola Šnajdrová odhodlaně.

Ostatně, k folkloru a slováckým tradicím má Nikola veskrze kladný vztah. Její tatínek byl mladším stárkem ve Vážanech, kde má svoje kořeny, babička Marie Syslová, členka ženského pěveckého sboru Nedakoňské srnky a muzejního spolku stárkovala v Nedakonicích před jednapadesáti lety. Kromě toho šije kroje a téměř čtyřicet let chystá chase hodová práva.

A byla to babička, která před hody Nikolčin kroj zachránila. „Ten jsem měla vyžehlený a připravený v obývacím pokoji. Naše tříměsíční kotě si mezi rukávci, spodnicemi a vyšíváním ustlalo a po probuzení udělalo svoji potřebu na vyšívaný obojek. Naštěstí tu byla babička Maruška, která vše dala promptně do pořádku,“ jásá nedakonická stárka.

Díky babičce je ona i celá její rodina obklopená kroji a folklorem od malička.

„Jednou jsem stála jako model, když ženský sbor natáčel oblékání nevěsty do kroje, podruhé jsem byla jednou z modelek při módní přehlídce starých svatebních šatů. S ženským ansámblem jsem si v jedné z jeho divadelní her zahrála roli nevěsty,“ listuje vzpomínkami nedakonická starší stárkyně.

Hrdě dodá, že v září už si její rodiče jedno stárkování užili. Její mladší sestra Viktorie vzala na sebe při zářijových hodech v Kostelanech nad Moravou roli mladší stárkyně.