U příležitosti pětačtyřicátin jeho bohaté činnosti se v sobotu 11. listopadu večer uskutečnil v sále tamního Klubu sportu a kultury program s názvem Rok(y) ve Vlčnově.
„Jeho autorkou a režisérkou byla Gabriela Směřičková, s níž nás pojí nejen pracovní povinnosti, ale také lidská blízkost, porozumění a tak říkajíc stejná krevní skupina,“ uvedla umělecká vedoucí Vlčnovjanu a etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová.

Program byl zastřešen jízdou králů, která v životě Vlčnova sehrává velkou roli, ale také zasadil proměny doby do rámce zvyků. Ty zůstávají ve své podstatě neměnné a ve stejné podobě se vinou koloritem vesnice od jedné jízdy králů ke druhé.
„A tak když se narodí chlapec, začnou v dědině rozebírat, jestli to nebude příští král. Mnohým se to přání splní, a těm, kterým se ten královský sen nesplní, je dovoleno jedenkrát za život být součástí královské družiny, a to jako jezdec – legrút,“ otevřela Marta Kondrová jednu z kapitol vlčnovské jízdy králů.

Pořad, v němž účinkovalo na osmdesát tanečníků, muzikantů a zpěváků, měl svoji noblesu a eleganci. Byl rozdělen do dvou bloků. Ten první přiblížil divákům čas před jízdou králů, druhý byl věnován pouti u sv. Antonínka, svatojakubským hodům, krojovému plesu, legrútům i scénickému pásmu z jízdy králů. V pořadu se představily kromě současných i někdejších členů Vlčnovjanu děti ze souboru Vlčnovjánek, Vlčnovské búdové umělkyně a cimbálová muzika Čardáš.
Program umocnila projekce archivních fotografií z cyklu Rok ve Vlčnově 1945 – 1946, ale také z fotoarchivu Slováckého muzea a vlčnovského Klubu sportu a kultury. Průvodní slovo programu četli herec Slováckého divadla Vladimír Doskočil se spisovatelem a publicistou Jiřím Jilíkem.
„Vlčnovjan je především domácím souborem, který je páteří vlčnovských slavností s jízdou králů, pravidelně jezdí na Slovácké slavnosti vína a otevřených památek a další vystoupení v širokém okolí i v zahraničí,“ informovala Marta Kondrová. Souboru tleskali diváci také v Německu, Maďarsku, Belgii, Anglii, Řecku, Španělsku, Francii, Slovensku, Turecku, ale i za hranicemi evropského kontinentu, a to v Singapuru a Jižní Koreji.