Podívat se, jak vypadá vězení, v jehož dvoře se ve 40. letech minulého století popravovalo a které je nechvalně spjaté s politickými procesy v době komunismu, spěchaly stovky lidí.

Vítaly je tmavě zelené oprýskané zdi chodeb a některých cel i zašlá běloba výslechových místností. „Nejbarevnější" byla asi vězeňská kaple. Té ještě dnes dominuje na klenbě rudá hvězda a heslo Proletáři všech zemí, spojte se. Tady se v minulosti snad modlili odpůrci nacismu a posléze političtí vězni.

Všude mříže a kukátka, jsme přece ve vězení a zde byla důležitá kontrola. Budova svému účelu od 60. let minulého století neslouží. Dvůr zarůstá plevelem, ze stěn objektu padá omítka, odlupuje se barva. Však také vstup do věznice je na vlastní nebezpečí, jak varuje cedule u vchodu.

Po značně prošlapaných schodech nás pouští do prvního patra, jediného zpřístupněného. Cely následují jedna za druhou, dřevěné dveře, kukátko a okénko na podávání jídla. A uvnitř? Prázdná místnost s prostorem pro hygienu.

Právě tento obrázek opakující se stále dokonala, většinu návštěvníků zklamal. „Čekala jsem něco víc, ne jen prázdné místnosti a budovu v příšerném stavu. Určitě by prohlídce prospěl průvodce," povídá zklamaně Marie Kotlánová z Uherského Hradiště.

Popisuje tak univerzální pocity všech okolo. Nepřítomnost průvodce je jistě velkým minusem. Takto jsou cely pro lidi pouhou místností. Malou, neútulnou, sotva dva metry širokou a čtyři dlouhou se zamřížovaným okénkem u stropu. Pokud by k místu znali aspoň jeden příběh, dívali by se na něj hned jinak.

Nakonec se tu pár zajímavostí najde i bez něj. Komunistické červené transparenty v některých celách a také jedna pryčna, jestli je původní, je těžké určit. Největší raritou jsou však určitě původní dveře, staré, oloupané, ale se vzkazy těch, kdo za nimi strávili část svého života.

Ostatní dveře jsou dodělávané. Křížek snad se jménem, které je špatně čitelné, a s datem 14. 9. 1950, další jména snad s roky narození vězňů a délkou pobytu. Některý za dveřmi strávil rok, jiný tři, jak se pozorný čtenář doví. Všichni na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Věznice vznikla mezi lety 1891–1897. Podnětem k tomuto záměru byla existence dvou soudů v Uherském Hradišti a požár věznice ve Františkánské ulici v roce 1891. Například za 2. světové války používali objekt Němci jako vazební věznici pro věznění politických vězňů před transportem do koncentračních táborů.