VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vedoucí Oldšavy Ivana Sušilová: Na nové členy čekáme s otevřenou náručí

ROZHOVOR / Z olšavských důchodců vznikl v Uherském Brodě soubor, který letos slaví už 15 let. Oldšava za dobu svého působení procestovala půlku světa. Jeho vedoucí Ivana Sušilová (na snímku) Slováckému deníku prozradila, co všechno se svými kolegy zažili na cestách I jak vidí budoucnost mladých folkloristů. 

8.11.2017
SDÍLEJ:

Ivana Sušilová vede soubor od jeho vzniku, tedy 15 let.Foto: Markéta Švehlíková, archiv Ivany Sušilové

Soubor Oldšava vznikl z „vysloužilých“ tanečníků Olšavy. Teď slaví už patnáct let. V čem se podle vás oba soubory liší?
Ano, Oldšava 11. listopadu slaví 15 let pořadem Oldšava čaruje a je souborem bývalých tanečníků Olšavy. Jsme generace, která v Olšavě působila přibližně od roku 1970 do roku 1995. V tu dobu jsme folklorem velmi intenzivně žili, jezdili na festivaly, natáčeli do rozhlasu i televize, účastnili se celostátních soutěží i zahraničních akcí. Tyto intenzivní prožitky se musí každému vepsat do srdce a do duše na celý život. No a v určitém věku se tenkrát ze souboru odcházelo do folklorního důchodu. V současné době se oba soubory od sebe liší zejména věkovým průměrem, ale i celkovým zaměřením. V žádném případě se neporovnáme, ani nechceme vytvářet žádná srovnávání. Nejsme si konkurencí, ba naopak v mnoha případech velmi úzce spolupracujeme na společných pořadech, oslavách výročí a jiných volnočasových aktivitách.

Proč vlastně soubor vznikl? Šlo o to, že se tanečníkům nechtělo jít takzvaně do důchodu?
Soubor Oldšava vznikl z již olšavských důchodců. Olšava pozvala na své premiérové pořady při oslavách založení účinkovat i bývalé členy souboru v roce 1996 a 2001 a při těchto přípravách vznikla pěkná myšlenka scházet se znovu. Zprvu jen tak zazpívat si, zatančit a pobavit se, později jsme pak přijali od Břeclavanu první pozvání na společné vystoupení, a tak byl dán impulz k založení souboru. Neměli jsme kroje, v tu dobu jsme si je půjčovali od gymnaziálního souboru Jakub, a tak jsme museli založit oficiální skupinu, abychom mohli žádat o dotace.

Ivana Sušilová vede soubor od jeho vzniku, tedy 15 let.Tanečníci Oldšavy jsou v produktivním věku čili všichni chodí do práce. Jak těžké je sladit harmonogram zkoušek a vystoupení právě s prací?
Někdy to bývá dosti těžké, ale když nám o něco jde a máme před sebou zase nějakou pěknou výzvu, tak se nám daří scházet se v plném počtu. Jedna tanečnice dojíždí na zkoušky a vystoupení až z Ostravy, někteří z Hradiště, Podolí, Slopného a stojí jim to za to. Jinak by to nedělali.

Jak často se mění sestava Oldšavy? Jak často k vám přechází lidi z Oldšavy a berete i tanečníky vyšlé z jiných souborů? Jaký je věk vašich členů?
Naše sestava se moc nemění, jsme téměř stále ve stejném počtu. Z Olšavy k nám v poslední době přišel jen jeden pár. Situace je tam nyní jiná, než před lety, z Olšavy tanečníci ve 30 letech již neodchází, a když přestanete aktivně tančit až ve 40, pak potřebujete nějaký čas na folklorní odpočinek a teprve později vám to začne chybět. Věříme, že se již blíží doba, kdy se ti dnešní čtyřicátníci začnou poohlížet po přihlášce k nám. A věřte, že je čekáme s otevřenou náručí. Předpokladem pro vstup do našeho souboru je bývalé členství v souboru Olšava. Náš nejmladší tanečník má 42 let a nejstarší 66. To neuvádím naše čestné členy, jejichž věk je jinde.

#clanek|3391370#

Se souborem jste procestovali půlku světa. Navštívili jste například i Blízký východ. Cítili jste na některém z míst, že vám tam hrozí nějaké nebezpečí? Jak se pořadatelé starali o vaši bezpečnost?
Ano, za posledních 10 let jsme navštívili mnoho zahraničních festivalů. Nejdále jsme byli v Indonésii, nejvíce leteckých mil jsme absolvovali do Brazílie, vlakem jsme nejvíce kilometrů najezdili po Švýcarsku a nejdelší autobusový zájezd jsme měli letos do Rumunska. Na většině zájezdů se vyskytne situace, kdy máte obavu o zdraví či bezpečí. Dost složitá byla situace při přecházení hranic mezi Jordánskem a Izraelem a také při každodenním přejíždění hranice (separační zdi) z Jeruzaléma do Betléma. Ale v tu dobu se nikde neválčilo, tak ta situace nebyla vyhrocená. A vše jsme zvládli. Také možná proto, že se snažíme chovat zodpovědně a vždy hledáme v příslušné zemi českého průvodce, aby nám pomohl.

S jakými čísly vyjíždíte do zahraničí a jak velkým problémem je u diváků jazyková bariéra?
Náš taneční repertoár jak na festivalech v ČR, tak v zahraničí je převážně složený z tanečních a pěveckých čísel Uherskobrodska, Kopanic a Zálesí. Problém s jazykovou bariérou u diváků nevidím, oni vnímají sluchem a zrakem a někdy i hmatem. To když působíme exoticky a chtějí si sáhnou na kroje. Jen některé národy nejsou zvyklé během vystoupení tleskat a projevují své nadšení či spokojenost pořizováním záznamů videí a fotek ze všech stran. Na to jsme si chvilku zvykali.

Nacvičili jste někdy nějaké číslo i v cizím jazyce nebo chtěli něco takového po vás pořadatelé?
Ne, tento požadavek od pořadatelů nikdy nebyl, oni chtějí poznat naše zvyky, naše tance a písně. Ale při zájezdu na portugalský festival jsme si nacvičili jejich píseň, na kterou nás následně naučili tanec v kruhu, který jsme si tak oblíbili, že jsme ho tančili stále i jako překvapení pro diváky na závěr našeho vystoupení při děkovačce.

Která z cest vám utkvěla nejvíce v paměti?
Každou naši cestu mám v paměti. Jednak proto, že se hodně podílím na její přípravě, ale také proto, že na každé cestě poznáváme jiné krajiny a města, ale hlavně vždy jsou tam lidé. Lidé, kteří se nějakým způsobem zapíší do našich srdcí. Lidé, na které myslíme, když se v jejich zemi něco těžkého děje (války, požáry, sucha, neštěstí), ale kteří myslí i na nás, když se něco přihodí nám. Také díky sociálním sítím jsme s nimi stále v kontaktu, což je úžasné. Někteří z nás nejvíce vzpomínají na náš první oldšavský velký zájezd do Číny, někteří na Brazílii, kde jsme prožili úžasné chvíle v Riu, v Bataypoře s potomky rodiny Baťů a Trachtů a souborem Klenot, někteří zase na Indonésii, kde jsme poznali pana Tito Mersito, který studoval a žil v ČR, jiné zase okouzlila portugalská Fátima či švýcarské putování ledovcovým expresem. Hodně dojemné jsou chvíle, když například při vystoupení v americkém Murfreesboro za námi přijdou lidé, kteří měli předky od nás a jsou šťastni, že nás slyší mluvit česky a snaží se o českou větu.

Brodské soubory se už dva roky neúčastní Slováckých slavností vína. Kde vidíte hlavní důvod a nemrzí vás to, že chybíte na největší folklorní akci v regionu?
Ano, mrzí nás to, ale tuto akci je nutné ve spolupráci s uherskohradišťskými pořadateli připravit a zorganizovat. My se každoročně začátkem roku ptáme představitelů kultury, na jaké akce náš soubor budou potřebovat. Naše aktivity jsou plánované hodně dopředu, a pokud nás nikdo nevyzve včas, abychom se za Uherský Brod slavností vína zúčastnili, tak se tedy neúčastníme. V letošním roce požadavek na naši účast na slavnostech nebyl vznesen a vloni to bylo až na poslední chvíli v létě, kdy už jsme nedokázali zajistit účast muziky. Takže na hlavní důvod se musíte ptát jinde, já ho neznám. My jsme vždy připraveni město, které máme moc rádi, reprezentovat, jen to musí někdo chtít a vyzvat nás včas. Každoročně se podílíme na pořadech jarmarků, dnů památek, benefičních koncertů, oslav výročí Domu kultury a dalších různých koncertů a slavností, dožínkách a dříve i na slavnostech vína.

V minulosti Olšava pořádala nábory do soubotu, dnes už o tom není tolik slyšet. Jaký je podle vás zájem o folklor mezi mladými?
Já si myslím, že Olšava stále dělá nábory do souboru a že i zájem je dostatečný. Jen je nutné ty mladé lidi podchytit a stále motivovat, to ostatně platí pro všechny generace, nejen pro mladé.

Folklorní soubor Oldšava vznikl před 15 lety v Uherském Brodě. Po celou dobu je jeho uměleckou vedoucí Ivana Sušilová. „Vysloužilí“ folkloristé z Olšavy se pravidelně schází a vystupují s čísly z Uherskobrodska, Kopanic a Zálesí. Navštívili už například Čínu, Brazílii, Švýcarsko, Rumunsko nebo Indonésii. Jejich nejmladší tanečník má 42 let a nejstarší 66.

Autor: Blanka Malušová

8.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Projekt Naši prvňáci. Ilustrační foto

NEPŘEHLÉDNĚTE: Prvňáčci z Uherského Hradiště - Mařatic ve Slováckém deníku

Ilustrační foto

Los MOL Cupu: Páník trefil Hradec, Kordulův tým čeká Jablonec

Stovky žáků ze Slovácka se seznámily s technickými obory

Druhý ročník Technického jarmarku se uskutečnil v tomto měsíci v Uherském Brodě a Uherském Hradišti. Krajská hospodářská komora Zlínského kraje se ve spolupráci s řediteli technických firem a středních odborných škol snaží podpořit odborné vzdělávání v regionu.

V kraji ruší lůžková infekční oddělení. Zůstane jen v Uherském Hradišti

Jako jediná v kraji bude mít Uherskohradišťská nemocnice lůžkovou část infekčního oddělení. V dalších třech nemocnicích v regionu zůstane jen ambulantní provoz.

Uherský Brod vytvoří na památku sametové revoluce památník z klíčů

Připomenout si zvonění klíčů 21. listopadu v roce 1989 se v Uherském Brodě rozhodli netradičně. V úterý vyzvou veřejnost, aby na osm sběrných míst nosili klíče.

Náraz do stromu stál řidiče u Uherského Ostrohu život

FOTOGALERIE / Přivolaným lékařům nezbylo než konstatovat úmrtí. Obrázek, který se před nimi rozprostřel při ranním zásahu v neděli 19. listopadu, však už od první chvíle nevěštil nic dobrého.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT