„Bujará nálada členů folklorního souboru Cifra a mařacké chasy vytvářela po celé sobotní odpoledne ve skanzenu krásnou atmosféru,“ řekl spokojeně projektový a provozní manažer obecně prospěšné společnosti Parku Rochus Martin Rezek.

Děti i dospělí mohli ve venkovním areálu skanzenu, ale také v jeho historických stavbách nasávat nové inspirace k výrobě drobných zvykoslovných předmětů, které k Velikonocům neodmyslitelně patří.

Před objektem z Veletin je košíkářka Hana Špalková z Huštěnovic zasvěcovala do tajů pletení pomlázek ze zeleného vrbového proutí, která si je sama pěstuje. K pletení košíků, demižonů, obalů na skleněné koštovačky a podobně využívá i další přírodní materiály – pedig, červené proutí, šén a ratan.

VYNESLI MORENU. Zlatým hřebem nedělního programu v Huštěnovicích bylo loučení se zimou a přinesení létečka do vsi.
Zimu vyhnali pryč také Huštěnovičtí a přinesli si létečko

V domečku z Veletin se zase děti i dospělí dozvěděli od Bohdany Špalkové o době postní či půstu, což je v křesťanství období přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a kromě nedělí trvá 40 dní.

„Svatý týden tvoří vrchol církevního roku. Připomínáme si v něm události, ze kterých vyplývá smysl a cíl veškerých lidských dějin – Ježíšovo utrpení, smrt a zmrtvýchvstání,“ řekla Bohdana Špalková a přiblížila návštěvníkům význam všech dnů od Květné neděle až po Velkou noc.

V jednotlivých staveních skanzenu našli návštěvníci inspirativní nápady, jak si o Velikonocích vyzdobit svůj byt. Mohli nakouknout do tvůrčího procesu maléreček a zdobitelek kraslic, a to Zdeňky Rajsiglové ze Starého Města.

Ta vyfouknuté vaječné skořápky zdobila slámou, Marie Sekaninová z Topolné vyškrabuje vzory na kraslicích už 65 let žiletkou, zatímco v rukou Marie Vlčkové se rodily kraslice batikované. Marie Bilíková z Babic zase zasvěcovala zejména děvčata a chlapce do tajů šusťáčků - figurek vytvořených z kukuřičného šustí, které je pro zemědělce odpadovým materiálem.

„Děvčata z folklorního souboru Cifra vynášela ukázkově ze skanzenu Smrtku či Morenu a přinášela do něj létečko. Krojovaní mládenci zase pletli velké žíly, aby jimi při šlahačkové obchůzce pomladili nebo vymrskali děvčata,“ dodal Martin Rezek.