Jeho doménou jsou svatby a letos ho s nimi čeká už 18. sezona. Radovan Chvíla je prokládá také rodinným fotografováním nebo čím dál častěji focením a tvorbou videí pomocí dronu.

Začínáte 18. svatební sezonu a na podzim budete fotit již 700. svatbu. Jak se za tu dobu nevěsty a také jejich velký den změnily?

Když jsem s focením svateb začínal, byly hitem pohádkové svatby na zámku. Zhruba po roce 2013 se trend změnil a novomanželé si oblíbili tzv. přírodní svatby. Ve stodolách, u rybníků, na louce, v party stanech. Teď s možnostmi sociálních sítí, instagramu a pinterestu, kde jsou miliony inspirací, si dokážou svatbu opravdu vyšperkovat a doslova vymazlit. Někdy se ale navzájem trošku předhánějí, která ji bude mít víc top, jsou zbytečně ve stresu a míň si ji užijí. Hit posledních let, kterým byly fotokoutky nebo prskavky, jsou naštěstí už na ústupu.

Pryč jsou rovněž také doby, kdy jsme po obědě jeli s nevěstou třeba hodinu a půl na hrad, kde jsme se další hodinu fotili. Teď chtějí novomanželé strávit čas především se svatebčany a focení tak probíhá v místě hostiny. Radikálně se změnil i počet hostů. Ještě před pěti lety jsem fotil svatby s 80 až 120 hosty, dnes je průměr kolem 50 svatebčanů. Když je nad 80 pozvaných lidí, tak je to až zázrak.

Můžete prozradit nějakou historku, na kterou nezapomenete?

Za ty roky jsem toho zažil spoustu. Od těch smutných, kdy ženich dvakrát po roce oznámil nevěstě den před svatbou, že si ji nevezme až po různé párové rošády. Naštěstí jsem zažil jen tři bitky, paradoxně všechny na Valašsku. Jsem vděčný, že fotím zrovna zde: na Slovácku, Hodonínsku či Zlínsku. Podle mě jsou tady nejsrdečnější lidi z celé republiky.

Na některé zážitky, třeba z doby covidové, opravdu nezapomenu. Třeba když při druhé vlně v říjnu 2020 jsem měl tušení, že opět budou restrikce. Volal jsem někdy v úterý nevěstě, že podle mého názoru bude brzy opět vše zavřeno a její už jednou odložená svatba zase nevyjde. Slovo dalo slovo, my se domluvili, ona zvládla s ženichem za čtyři dny celou svatbu připravit a doslova narychlo ji v sobotu uspořádat. A opravdu, v neděli vláda opět vyhlásila lock-down a vše zavřela.

Druhá vzpomínka je ze stejné doby, kdy mi pro změnu ženich volal dva dny před svatbou, že potřebují moje potvrzení o negativním testu. Měli strach o své staré rodiče, navíc nevěsta byla těhotná. Jenže objednání bylo tehdy na týden. Nakonec to se mnou riskli a dopadlo to tak, že jsem byl jediný ze svatby, kdo po ní covid neměl.

Úsměvnou historku mám i z Olomouce, kdy jsme v koloně postupně poztráceli většinu svatebčanů a nakonec jsme před katedrálu přijeli jen já s nevěstou a ženichem. Takže se obřad musel o hodinu posunout.

Svatební sezona trvá přibližně od dubna do listopadu. Když máte každý víkend obsazený, jak potom odpočíváte?

Průměrně fotím 40 celodenních svateb za půlrok, kdy mám každou sobotu a většinu pátků obsazenou. Zbytek týdne si ale naplánuju tak, abych mohl trávit čas se svými třemi dětmi a manželkou. Jak se většina lidí těší na víkend, tak my svatební fotografové to máme naopak a těšíme se spíš na pondělí. Na druhou stranu si myslím, že to není až tak náročné. Jediné, co mě mrzí, je fakt, že jsem za těch 18 let musel vynechat spoustu koncertů kamarádů nebo akcí, které bývají většinou v sobotu. Rodině se ale věnuji na maximum, moje pracovní doba je mnohem lepší než kdybych chodil na směny do fabriky. Když máme čas, hodně cestujeme ,třeba letos v únoru jsme navštívili Jordánsko, vloni jsme projeli karavanem Portugalsko. A obrážíme na kole i zdejší luhy a háje.

A jak jste se vyrovnal s dobou, kdy během covidu svatební focení prakticky nebylo?

Ze začátku to byla fajn doba zklidnění, potom bylo ale období nejistoty, co bude dál. Velký šok přišel v březnu 2020, kdy každý den byla zrušena jedna svatba. Když mi tehdy celé dva měsíce rušili klienti svatby, rodinné focení či nasmlouvané akce, tak jsem začal být nervózní. Vzal jsem to však jako výzvu posunout se dál. Nechtěl jsem být závislý jen na svatbách a focení lidí a rozhodl jsem se zaměřit na nabídku prezentačního focení pro města a obce. Začal jsem opět fotit folklor. No a pak doba covidová skončila, vrátily se svatby i rodinky a všechny tyto aktivity se mi znovu rozjely. Poptávka po focení ale po covidu spadla o třetinu. Před pěti, deseti lety jsem měl rezervace na rok nebo rok a půl, teď obsazuji svatby i měsíc až dva předem.

Jak to vypadá se svatbami letos?

Současné zdražení cen energií a jídla způsobil extrémní pokles svateb. Věřím, že za rok dva se to opět vrátí do stejných kolejí. Ale vím o několika kolegyních, které fotografování po mnoha letech vzdaly a hledají si standardní práci. Takže letošní energetická krize se v našem odvětví projevila snad hůř než covid.

Kromě svateb se poslední dobou věnujete i focení a vytváření videí dronem …

Covid mě nasměřoval novým směrem a vlastně mi rozšířil obzory. Dřív jsem kromě svateb a rodinného focení nebyl schopný nic jiného zvládat. V době covidu jsem se ujistil, že na tom nechci být závislý, koupil jsem si dron, udělal nejvyšší pilotní zkoušky, díky kterým s ním mohu létat a fotit i v obydlených místech. Vstával jsem za svítání a čekal na dobré světlo. Po mnoha letech jsem také poslal fotky do soutěží a získal i pár ocenění. Zároveň jsem začal také točit, resp. dělat krátké komerční videoklipy. Vrátil jsem se i k focení folklóru. Loni jsem vydal dva folklorní kalendáře, Uherskobrodsko v kroji a Horňácký rok, nafotil jsem rovněž všechny památky do velké knihy k 750. výročí královského města Uherského Brodu. A letos vydávám fotopublikaci Drslavice v obrazech.