Pamatujete si, kdy vás poprvé oblékli do kroje a jak jste se při tom cítil?

Poprvé, kdy si uvědomuji, že jsem byl v kroji, to bylo o slavnosti prvního svatého přijímání, cítil jsem se dobře a nadšeně. Od té doby mně kroj učaroval.

Kolikrát jste se zúčastnil jízdy králů v Kunovicích?

Začalo to rokem 1970, kdy jsem byl králem, přestože moji rodiče měli na přípravu pouhé tři týdny, což si dnes nedovedu představit. Další jízdu jsem absolvoval v roce 1977 jako praporečník v rámci natáčení filmu O moravské zemi. Pak v roce 1998 jsem jel synovci Tomáši Vlachynskému, který byl králem, jako páže. V roce 2004, 2006, 2008, 2010, 2012, jako praporečník.

Jaké to bylo v roli krále?

Králem jsem byl v roce 1970. Jízdou jsem byl okouzlen, zanechala ve mně hluboké zážitky. Zajímavostí této jízdy byla skutečnost, že družina nedostala od předsedy MNV povolení k vybírání peněz po dědině. Na pokyn praporečníka Jiřího Trubáka ale družina vyjela a vybírala na krále.

Absolvoval jste jízdy králů i mimo vaše rodné město?

Ano, bylo to v roce 2005 ve Strážnici v rámci Mezinárodního folklorního festivalu, který slavil 60. výročí od založení. Nešlo o kunovickou jízdu, ale o prezentaci čtyř jízd – kunovické, hlucké, vlčnovské a skoronické.

V čem podle vás spočívá kouzlo jízdy králů?

Podle mě kouzlo jízdy králů tkví v tom, že je obestřena jakýmsi tajemnem v podobě původu tohoto výročního obyčeje, dále spojením jezdce s koněm, zdobením koně, slavnostním krojem jezdce a v neposlední řadě vyvoláváním.

Je z vašeho pohledu nyní zájem o jízdu králů mezi omladinou větší nebo menší než v minulosti?

Letos pojede dvaadvacet jezdců, ale samotných zájemců bylo daleko víc. Jejich skutečný počet je nakonec nižší oproti původnímu zájmu kvůli zdravotním problémům některých, ale hlavně kvůli datu, kdy se celá řada středoškoláků z nich musí připravovat na maturity. Obecně se dá říct, že v posledních letech je zájem konstantní. Nutno však říct, že těch dvacet, jednadvacet koní je tak akorát, průvod tak není příliš natáhnutý, i organizačně se to lépe zvládá.

A zájem o to být králem je?

V poslední době je to v Kunovicích tak, že už známe krále na i na rok 2016. Dalo by se říct, že rodiče se o tuto pozici svých ratolestí, dalo by se říct, že doslova rvou. Zájem je opravdu velký.

Jak se volí král a kdo ho volí? Jaké musí mít vlastnosti?

Výběr krále probíhá na základě typů z dětských souborů, dramatického kroužku a jiných zájmových aktivit. Král by měl splňovat několik kritérií. Vzhledem k samotné jízdě dobře vládnout koněm, z důvodu jeho účasti v doprovodných programech hezky zpívat, tancovat a vzhledem k reprezentaci města v období jeho vlády dvou let musí mít dobré vyjadřovací schopnosti.

Co bude raritou letošní jízdy králů v Kunovicích?

Samotný rituál jízdy králů je daný, takže tam rarity ani očekávat nelze…

Měl jsem na mysli v doprovodném programu, který bývá v Kunovicích opravdu pestrý…

Tam je to o tom, že například formanská jízda bude obohacena o další plemena koní, kteří ji pojedou. Budeme tam mít například pár šírských koní, což je nejvyšší koňské plemeno na světě. Ten hřebec mívá v kohoutku až 210 centimetrů.

Kolik koňů, povozů a kočárů se vlastně této akce zúčastní a odkud odevšad do Kunovic přijedou?

Přijedou zejména z Veselska, z Ostrožské Lhoty, ze Púchovských mlýnů, z Huštěnovic, z Bílovic, z Vyškova, z ranče Nevada ze Smrďavky, z Petrova. Ten počet se pohybuje kolem sedmadvaceti spřežení. I poníci tam budou ve čtyřspřežení. Někteří koně budou zapřaženi do kočárů, jiní do bryček, další do malých vozů, jiní do selských vozů či žebřiňáků.