Josef Kučík se narodil v roce 1912 na buchlovických Trnávkách. Vychodil zde školu, angažoval se v Orlu i divadelním spolku a vyučil se malířem pokojů. Při pozdějším pobytu v Brně se začal zajímat více o výtvarné umění, které studoval. V roce 1949 byl na něj vydán zatykač, a proto se svou manželkou odešli do zahraničí, až natrvalo zakotvili v Perthu v západní Austrálii. Kučík zde založil Československý spolek a začal se věnovat výtvarnému umění se specializací na mozaiku. Svými pracemi vyzdobil několik významných, převážně církevních budov, za které vzpomeňme např. malbu křížové cesty v New Norcii. Navíc se staral o kulturní činnost české komunity včetně divadla, psal do krajanského periodika Hlas domova, byl členem Společnosti pro vědy a umění atd.

Mozaiku, umístěnou nyní v Buchlovicích, vytvořil původně pro domácí kapli, ve které se scházeli exulanti ze staré vlasti. Připomínala nejen jejich domov, ale i význam věrozvěstů pro moravský a český stát a celou střední Evropu. Obě postavy svatých jsou ploché a napodobují archaický styl staré Byzance. Mezi dvěma kopci, Buchlovem a Barborkou, pozorný divák uvidí zralý klas coby symbol úrodného Buchlovicka.

Josef Kučík se dožil revolučních změn v naší zemi a rodné městečko navštívil v roce 1991. Zemřel v roce 1993 v Perthu.

Slavnosti vysvěcení mozaiky v kostele sv. Martina se ujali P. Rudolf Chmelař s bývalým buchlovickým knězem P. Jiřím Kovářem. Za zemřelého výtvarníka Josefa Kučíka byla přítomná jeho manželka, dcera s manželem a další hosté.

Bořek Žižlavský