Tarja: Rusalka mi dala zabrat

„Ženy v metalu jsou pro některé fanoušky tabu. Pro ty ostatní je však přítomnost éterické bytosti v tvrdé hudbě zpestřením a vítaným kontrastem, díky kterému metalová údernost ještě více vynikne. Pokud někdo ztělesňuje ženu v metalu jako klenot, je to finská zpěvačka a skladatelka Tarja Turunen,“ je přesvědčený ředitel festivalu Jiří Daron.

Zpěvačka se do Vizovic vrací po pěti letech. „Bude to velký rozdíl. Tehdy jsem ještě hrála se svojí kapelou, pomalu jsem přemýšlela o sólové dráze, hudba byla jiná… Ale moje vzpomínky jsou úžasné. Čekali na mě desetitisíce fanoušků. No bylo to skvělé,“ vzpomíná s úsměvem mladá umělkyně, která je pro svůj zpěv, při kterém podle jejích fanoušků mrazí, nazývána ledovou královnou severu.

Momentálně nacvičujete se zlínskými filharmoniky. Už jste měla možnost někdy v minulosti je slyšet?

Ještě jsem neměla tu příležitost. O to víc se na spolupráci těším. (Úsměv.)

Připravujete i árii z Dvořákovy Rusalky. Jaký je vás vztah ke klasické hudbě?

Začínala jsem na klasice coby malá holka. Zpívala jsem snad ještě dřív, než jsem začala chodit. (Smích.) Původně jsem s klasikou koketovala, ale pak vešel do mého života rock a už to bylo. Naprosto uchvátil moje srdce. Hlas trénuji stále. Mám učitele z Buenos Aires. Byla jsem jedna z prvních, kdo se pokusil zkombinovat metal s klasickou hudbou. Oba žánry mají společné to, že jsou hodně o emocích. Klasiku miluji, ale nepovažuji se za operní pěvkyni.

Předpokládám, že Rusalka zazní v originále, tudíž v češtině…

Ano. Ale dává mi zabrat. (Smích.) Čeština je velmi krásný, ale komplikovaný jazyk. Často se musím svému učiteli omlouvat: „Prosím, odpusť!“ (Smích.) Před dvěma týdny jsem byla nemocná, tak doufám, že znovu vytrénuji hlas. Ale nebude to premiéra, Rusalku už mám nastudovanou a několikrát jsem ji zpívala. Dvořák je můj oblíbený autor.

Byla jste u zrodu kapely Nightwish. Zalitovala jste někdy, že jste odešla na sólovou dráhu?

Rozhodně ne! Teď jsem velmi šťastná a mohu říct, že se neohlížím zpátky. Dívám se do krásné budoucnosti. Jsem šťastná, zdravá, tvrdě pracuji a užívám si to. Soustředím se na to, co chci, co si přeji a v srdci cítím, že bych neměnila. Nikdy nevíte, kdy váš život skončí. Proto si vychutnávám každý den, jakoby byl poslední. (Úsměv.)

Přesto – jaká byla doba strávená v Nightwish?

Za těch devět let se staly dobré věci. Nightwish byla velmi důležitá pro moji kariéru a v podstatě ji odstartovala. Vypracovala jsem se jako zpěvačka a dospěla jsem jako žena.

Pracujete na svém třetím albu s názvem What Lies Beneath. Jaký z něho máte pocit?

Jsem moc šťastná. Deska je důležitá nejenom pro mne, ale pro všechny členy kapely. Práce na ní byla těžká, ale myslím, že se vyplatila.

Co byste vzkázala svým fanouškům, kteří za vámi přijedou do Vizovic?

Budu vystupovat se skvělým orchestrem, tak určitě přijeďte. Rozhodně nebudete litovat. Jsem hrozně ráda, že se po pěti letech vracím. Připravím vám také ochutnávku z nové desky. (Úsměv.)