Sobotní slavnostní zahájení výstavy z dosud nepublikovaných fotografií z doby před rokem 1989 rozezněly struny houslí Jiřího Pavlici, klávesy Josefa Fojty a zpěv Kristýny Daňhelové.

Poté se ujaly slova zástupkyně ředitele Slováckého muzea Blanka Rašticová a kurátorka výstavy Milada Frolcová, aby návštěvníkům vernisáže, slibující nevšední kulturní zážitek, přiblížily život a dílo našeho nejvýznamnějšího soudobého fotografa.

„Jindřich Štreit se narodil ve Vsetíně. Po absolvování Gymnázia v Rýmařově vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Školu výtvarné fotografie v Brně. V roce 2000 mu byla na Katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze udělena vědecko-pedagogická hodnost docenta pro obor fotografie. Vloni v září byl prezidentem republiky Václavem Klausem jmenován profesorem,“ rozvyprávěla se o světově proslulém fotografovi Rašticová.

Jak dále řekla, v osmdesátých letech minulého století se Štreit významně zapsal do dějin české fotografie ojedinělým souborem fotografií o vesnicích na Bruntálsku.

„Stal se pravděpodobně jediným českým fotografem, který byl přímo perzekuován za svou dokumentární tvorbu, a to nejen za snímky, které vystavil, ale také za negativy, které mu byly při domovní prohlídce zabaveny,“ osvětlila Rašticová.

Štreitovy fotografie jsou podle jejích slov zastoupeny v nejvýznamnějších českých a světových galeriích, ale i v mnoha soukromých sbírkách.

Od roku 1991 působí Štreit jako pedagog Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje dokumentární fotografii, dějiny českého i světového výtvarného umění po roce 1945 a medailon osobnosti. Externě také vyučuje fotografický dokument na katedře fotografie FAMU.

„Dvacáté výročí sametové revoluce přimělo Jindřicha Štreita k tomu, aby znovu prošel svůj archiv negativů z doby před rokem 1990. Bylo to přes tři sta tisíc záběrů, z nichž bylo v roce 1993 publikováno jen něco přes sto v jeho knize Vesnice je svět, o šest let později v katalogu Zabavené fotografie a jednotlivě i jinde,“ osvětlila kurátorka výstavy Milada Frolcová.

Štreit se ve Slováckém muzeu prezentuje velkoformátovými fotografiemi, jimž před loňskou premiérou v Muzeu Kroměřížska dal jeho přítel Ludvík Vaculík souhrnný název (AB)normalizace. Stejný název nese i vloni vydaná publikace, která byla stejně jako výstava v Kroměříži uspořádána pouze z dříve neuveřejněných fotografií.

K výstavě (AB)normalizace, která v hlavní budově Slováckého muzea potrvá do 31. května, Štreit poznamenal: „Každá retrospektiva vede k zamyšlení, protože se uzavřela jistá etapa v životě člověka i společnosti.“

Účastníci vernisáže si s nevšedním zájmem prohlédli to, co fotograf vystihl pouhým stiskem spouště. „Život mezi lidmi na vesnici se stal zásadním zdrojem jeho černobílých fotografií. Pro svá témata nemusel chodit daleko, protože vycházela z jeho bezprostředního okolí,“ shodli se manželé Marie a František Králíkovi z Uherského Hradiště.