„Letos to ale s dýněmi vypadalo velice bledě. Nejenže se jich kvůli suchu neurodilo, ale v září jich zase vlivem

vlhkého počasí hodně pohnilo," řekl posmutněle starosta Modré Miroslav Kovářík, který se spolu se stovkami lidí z Modré i okolí toulal v pátek večer potemnělými ulicemi obce, aby mu neušel pohled ani na jednu z více než tří stovek dýňových výtvorů, jimž světla svíček nebo elektrické žárovky dodávaly strašidelného i tajemného vzezření.

„Za těch jednadvacet let, co pořádáme takzvaný Strašný večer, kterým vyvrcholí v domácnostech naší vesnice dlabání dýní, mají v této činnosti děti i dospělí slušnou praxi a práce jim jde pěkně od ruky," řekl spokojeně starosta.

Vzpomenul na první ročník skautské přehlídky dýňových strašidel. Ani ve snu ho tenkrát nenapadlo, že se z ní stane tradice, že rok co rok bude krásně vydlabaných dýní přibývat a lidé nebudou oranžovožlutou zeleninu jenom zavařovat, ale že nápaditost při její přeměně v nejrůznější strašidla a pohádkové postavy bude strmě vzrůstat.

Když se v pátek úderem devatenácté hodiny ponořily ulice Modré do tmy, mohl si náhodný návštěvník obce pomyslet, že došlo k poruše veřejného osvětlení. Nikoliv. Lidé z obce, i ti, kteří si rok co rok Strašný večer nenechávají ujít, vědí, že pohaslá pouliční světla dávají vyniknout stovkám roztodivných výtvorů z dýní, umístěných v předzahrádkách a na zápražích před domy, v nichž plápolají mihotavé plamínky svíček, které alespoň trochu prozáří ulice obce.
„Už je to hodně dávno, co jsem jako děcko dlabala nožem do dýní a snažila se vytvořit nějaké strašidýlko. Většina vyřezávaných dýní, které zdobí ulice Modré, jsou umělecké výtvory. Každý rok je přijedu se svými vnoučaty obdivovat," přiznala Jiřina Klvaňová z Uherského Hradiště.