Kříž u potoka

Adaptace románu Karolíny Světlé z roku 1868 pojednává o poslední generaci rodu Potockých. Rodu, který tíží skutky předků. Vražda a kletba. Hru se souborem připravuje režisér Martin Františák.

„Román Karolíny Světlé má většina z nás v povědomí ještě ze základní školy. Jde o osvícenský román, naivistický pro dnešní dobu. Obsahuje ale dva silné příběhy, které by mohly oscilovat i s dnešním člověkem,“ uvedl režisér, který v minulosti na uherskohradišťské jeviště přivedl úspěšnou Noru Henrika Ibsena s Terezou Novotnou v hlavní roli, jež byla nominovaná na Thálii.

„Kříž u potoka je milostné drama z hlubokých úbočí hor. Je to hra o víře, síle a vztahu. Příběh, který je nevídaně o nás – o lidech žijících v rozežrané době, kde má každý svůj pokus o důstojné bytí,“ doplnila dramaturgyně novinky Markéta Špetíková. Hlavní roli v Kříži u potoka vytvoří Klára Vojtková.

Kdy bude po válce

Autorskou koláž Kdy bude po válce nastuduje se slováckými herci režisérka Zoja Mikotová.

„O tématu první světové války jsem věděla a přemýšlela docela dlouho,“ řekla Zoja Mikotová, která se do Slováckého divadla vrací už popáté.

„Chceme, aby téma hry zůstalo vážné, ale ne jenom děsivé. Aby bylo i citové a diváka se dotklo,“ dodala.

„Naše koláž vycházející z autentických zápisků, dopisů a vzpomínek chce postihnout některé lidské stránky běžného válečného života v zázemí v posledních letech vlády císaře Františka Josefa I., zejména příběhy žen a dětí, jež se často nedobrovolně staly ze dne na den hospodáři a živiteli rodiny či předčasně dospělými,“ přiblížila spoluautorka scénické koláže Iva Šulajová s tím, že novinkou divadlo přispívá k oslavám 100. výročí založení Československa.

Premiéra Kříže u potoka se uskuteční 24. března. Světová premiéra autorské koláže KDY bude po válce je naplánována na 21. duben.

Kdo je Martin FrantišákMartin FrantišákZdroj: Marek MalůšekRežisér a dramatik a absolvent brněnské JAMU se narodil v roce 1974 ve Valašském Meziříčí. Studoval obory výchovná dramatika, herectví a režie, kde byl žákem Arnošta Goldflama, jehož stále považuje za svého guru. Po absolutoriu JAMU nějakou dobu žil na horské samotě, k divadlu se posléze vrátil jako umělecký šéf a režisér brněnského Divadla Polárka (2005-2007), později byl uměleckým šéfem ostravského Divadla Petra Bezruče (2007-2013), nyní je šéfem činohry Národního divadla Brno. Vedle toho je i vůdčí osobností amatérského souboru Jana Honsy v Karolince na Valašsku. Se Slováckým divadlem spolupracuje od roku 2002, kdy zde uvedl jednu z nejlepších frašek slavného francouzského komediografa Molièra Lékařem proti své vůli. V roce 2013 přivedl na jeviště úspěšnou Noru Henrika Ibsena s Terezou Novotnou v hlavní roli, která byla za svůj výkon nominovaná na Cenu Thálie.


Kdo je Zoja MikotováZoja MikotováZdroj: Marek MalůšekČeská režisérka, choreografka a vysokoškolská pedagožka Zoja Mikotová se narodila roku 1951 v Brně. Maturovala na textilní škole, ale módě se nikdy nevěnovala. Zpočátku se živila rozmanitými výtvarnými a grafickými pracemi, učila děti, pracovala jako technik a kulisák v divadle. V roce 1992 založila na JAMU na tehdejší dobu velmi novátorský ateliér Výchovná dramatika neslyšících a této problematice se věnuje dodnes. Režírovala v řadě divadel u nás i v zahraničí. Ve Slováckém divadle v roce 2010 uvedla celosvětově známého Pinocchia s Tomášem Šulajem a Pavlem Majkusem, o dva roky později dojemného Oskara a růžovou paní s hostující Květou Fialovou a v roce 2015 krásný a křehký Deník Anne Frankové, který se nyní opět vrátil do repertoáru. V loňském roce přivedla Zoja Mikotová na uherskohradišťské jeviště Hrubínův Špalíček veršů a pohádek.