Kliknutím zvětšíteA dovedlo ji vpodvečer prvního květnového pátku k vernisáži svých 44 obrazů a perokreseb, ručně malovaných módních doplňků a sběratelských magnetek do galerie na půdě knížecího obydlí palácového typu v Archeoskanzenu Modrá.
„Slavnostním otevřením výstavy mých děl tu dnes završím jednu etapu mého uměleckého života. Společně zde oslavíme také mé květnové narozeniny, už pětatřicáté, ale i další příchod nového života na svět,“ poodhaluje zákulisí vernisáže Veronika Maňásková Daňková, absolventka hradišťské zušky a uměleckoprůmyslové školy, Vyšší odborné školy filmové ve Zlíně a Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
„S výtvarnou činností, dáli se to tak vůbec nazvat, jsem začala v útlém dětství čmáráním po ubruse. Ta dílka se ale nezachovala. Aby rodiče ukočírovali mého tvořivého ducha, přihlásili mě na základní uměleckou školu. Ve svých dvanácti letech jsem byla pevně rozhodnuta pro studium na hradišťské uměleckoprůmyslové škole,“ loví Veronika ve své paměti.
Snahu o počítání svých individuálních výstav, dílek a děl prý vzdala. Nepokrytě dává najevo, že v čase rodičovské dovolené hodlá s evidencí své tvorby začít.
„Možná, že to říkám nyní, když s manželem teprve čekáme první dítě. Věřím, že s jeho narozením budu mít novou inspiraci k tvorbě trochu jiných motivů, než tomu bylo dosud. Zatím mě inspirovala hlavně příroda, kapky deště, rosa, sakrální architektura, světské památky a region Slovácka,“ ohlíží se zpět vystudovaná grafička a animátorka, nevěnující se těmto profesím, přesto využívajícím zkušenosti z nich pro svoji současnou uměleckou tvorbu.
Se skromností sobě vlastní prozrazuje, že se podílela na animované opeře Mluvící dobytek, kterou režíroval student Janáčkovy akademie múzických umění Tomáš Studený. Vavříny si odnesla z fotografické soutěže Velehrad 2007 – Dny lidí dobré vůle. Její vítězné snímky nesly název Miluji.
„Vzorem jsou pro mě všichni lidé, kteří na tomto pozemském světě dosáhli něčeho velkého, prospěli tím ostatním a zůstali sami sebou. Uchvacuje mě období secese reprezentované Alfonsem Muchou a Gustavem Klimtem. Jejich precizní a nápaditá díla plná přírodních vzorů jsou mi stále velmi blízká,“ svěřuje se mladá výtvarnice, jež je fascinována světem snů a iluzí.
Ve svých perokresbách a olejomalbách, které vystavovala na mnoha místech Česka i v zahraničí, ale jsou i v soukromých sbírkách lidí v Evropě i za mořem, se snažila zachytit a uchovat rozmanitosti tohoto světa.
35
Čtenář reportér
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
