„Dvě jsou milostné – mladí snoubenci Hero a Claudio se mají brát, avšak jejich osudem neblaze zamíchá zlé nařčení z nevěry; zapřísáhlí odpůrci vdávání a ženění Beatrice a Benedick zase přes nejednu slovní bouři přece jen zdárně doplují do přístavu manželského; třetí zápletka přivádí na scénu komicky popletené strážce veřejného pořádku, kteří nevědomky a vlastně náhodou rozpletou nepříznivé nitky osudu a přispějí k dobrému konci, jak se na správnou komedii sluší,“ prozradila Iva Šulajová.

Mnoho povyku pro nic ukazuje současně mistrnost shakespearovské kompozice, dokonalé zrcadlení motivů, v jejímž základu stojí otázky diskutované už antickými filozofy: Klamou nás naše smysly?

Tkví to, co nazýváme pravdou, ve smyslovém vnímání, rozumu, nebo v srdci?

O tenké hranici mezi zdáním a skutečností je tato skvělá komedie a smějeme-li se jejím postavám, které se dívají a nevidí, poslouchají a neslyší, smějeme se očistně také sami sobě.

Iva Šulajová: Hercům jde Shakespeare výborně

Mnoho povyku pro nic je velice často uváděná hra. Proč jste zvolili právě tuto komedii?

S režisérem Zdeňkem Duškem, který (nejen) žánru komedie velmi dobře rozumí, jsme se na jméně velkého alžbětince coby autorovi naší příští společné komediální inscenace shodli. Co se výběru konkrétní hry týče: musím přiznat, velmi nás lákaly takzvané problémové komedie pozdějšího období, ale i vzhledem k naší poslední spolupráci na Ibsenově Nepříteli lidu a hlavně s ohledem na celkovou skladbu repertoáru jsme zamířili tentokrát přece jen do vod výsostně komických, do žánru tzv. „veselých“ komedií ze Shakespearova údajně nejšťastnějšího období. Hra má tři zápletky, které jsou kompozičně skvěle provázány, a poskytuje prostor pro téměř celý herecký soubor SD.

Jazyk Williama Shakespeara je specifický, často používá i tzv. blankvers. Jak se hercům ve Slováckém divadle daří Shakespeara zvládat?

Herci ve Slováckém divadle zvládali blankvers bravurně už na čtených zkouškách. Přitom není zcela jednoduché sladit češtině nepřirozené schéma verše s nepřízvučnou první slabikou například s požadavky důrazů v české větě, ale také s emocionálním zabarvením podtextu repliky. Je třeba vyjádřit obojí – podtext i dodržet metrum. Skutečně ale myslím, že jim to jde výborně, jsou také z předchozích inscenací Shakespeara dobře trénovaní. V komediích však nezaznívá pouze blankvers, těšit se můžeme též na rozsáhlé prozaické pasáže, četné slovní hříčky apod.

Herci a Shakespearův jazykHry Williama Shakespeara se vyznačují používáním takzvaného blankversu a každý herec ví, že není úplně jednoduché si s tímto nerýmovaným pětistopým veršem poradit.

„Blankvers – to je moje životní záliba a láska. Již má první slova na tomto světě zněla jako blankvers. Moc mě tedy zamrzelo, zarmoutilo, vlastně ranilo, že jej v Mnoho povyku mám pomálu. Jde totiž o komedii, kde Shakespeare zkombinoval prózu právě s mým blankversem,“ prozradil s úsměvem představitel mladého Padovana Benedika Jiří Hejcman.

„Text je i tak plný básnických obratů a metafor, které nebylo vždy jednoduché rozkrýt a nebude ani snadné předat jejich význam divákům. Věřím ale, že díky neodbytné snaze Zdeňka Duška donutit nás jednat především textem a replikami svých postav argumentovat, budeme srozumitelní a zábavní,“ dodala herečka Klára Vojtková, která v nové komedii ztvární Beatrice.

V novince, jejíž premiéra proběhne ve Slováckém divadle už zítra, se představí v režii Zdeňka Duška téměř celý herecký soubor. Hru divadlo uvede v překladu Jiřího Joska. Scénu vytvořil Milan Popelka, kostýmy Sylva Zimula Hanáková. Hudbu složil Daniel Fikejz a choreografie se ujala Hana Achilles. Dramaturgyní inscenace je Iva Šulajová.