Při vstupu do areálu Na Mlýně vítaly poutníky sličné dámy koláčky a jinými dobrotami, každému z nich předaly cukrovou polevou ozdobené perníkové srdce a na kolečku z lineckého těsta znak podhorské vesnice.

„Jen nás trochu mrzí, že té letošní pouti chybí průvod občanů s krojovanými dětmi a nějakým folklorním souborem, což v minulých letech navodilo správnou pouťovou atmosféru," postěžovali si dva Salašané, kteří si přáli zůstat v anonymitě.

Na jejich připomínku okamžitě reagovala starostka obce Jitka Točková.

„Lidé, kteří šli po mši svaté od naší kaple v průvodu dědinou, dorazili k hospodě Na Dolině, ale v poledne si odskočili na oběd. Odpoledne jich přišlo na pouťový program méně, což bylo ke škodě akce," zaujala stanovisko k reakci občanů první žena Salaše.

Podotkla, že nynější zastupitelstvo rozhodlo o tom, že pouť bude rozdělena na dvě části. V sobotu odpoledne bude program, mše svatá za živé a zemřelé Salašany v neděli dopoledne.

Někteří lidé volají po tom, aby v průvodu šli děti i dospělí v krojích, ale na Salaši není a nikdy ani nebyl žádný folklorní soubor. V obci nejsou žádní nadšenci, kteří by se folklorem zabývali," vysvětlila Jitka Točková.

Zato děti se mohly v sobotu odpoledne nechat zdarma zlákat nejrůznějšími aktivitami. Třeba skákacím hradem, malováním na obličej, točením keramiky na hrnčířském kruhu či bušením kladiva do žhavého železa za dozoru kovářského mistra. Svou povinnost splnili ve svých stáncích členové Mykologického klubu, Klub přátel Salaše, ale i řada prodejců sladkostí a ošacení.

O doprovodný kulturní program se postaral krojovaný mužský sbor Tupešané, který zanedlouho oslaví své desáté narozeniny. Vystřídal je recesistický rockový soubor Ukulele Troublemakers z Brna, hrající tradiční hity v netradičním provedení.

„Jsme skupina, která je naprostou raritou v Česku i ve světě, protože se snažíme dokázat, že na ukulele lze zahrát téměř všechno. Ten malý nástroj je možné přimět k neuvěřitelným zvukům," tvrdil muzikant Pietro Falkone.

S radostí sdělil, že vystoupení na Salaši je pro muzikanty posledním před nahráváním první dlouhohrajícího CD brněnského ansámblu. Pracovní název cédéčka je zatím Flétna v pozadí, ale nakonec se asi bude jmenovat Rande.

„Můj pradědeček byl kovářem, ale toho já si nepamatuju. Na pouti jsem si mohl pod dozorem zkušeného kováře zabušit kladivem do žhavého železa," radoval se sedmiletý Vojta Medek z Napajedel.