Hradišťské sluníčko se letos koná již pošesté a má opět bohatý program. S jakými ohlasy se setkává u veřejnosti?

První ročník našeho minifestivalu k podpoře dětského čtenářství se uskutečnil už v roce 2002 a v pomyslné hierarchii se řadí hned za evropsky proslulou Noc s Andersenem. Vzhledem k hojné návštěvnosti všech akcí, které v rámci Sluníčka pořádáme, předpokládám, že ohlasy jsou kladné. Pozitivní je zejména fakt, že velmi dobrým způsobem funguje spolupráce nejenom se základními, ale také mateřskými školami na území města, dále skutečnost, že nacházíme pochopení u našeho zřizovatele, a nejdůležitějším faktorem je takřka nevysychající studnice nápadů kolegyň z dětského oddělení knihovny Mirky Čápové a Hanky Hanáčkové.

Co byste z programu doporučil? Co vám osobně se nejvíce líbilo?

Každým rokem se program obměňuje. Osobně mě velmi nadchl brněnský soubor Listování se svým vystoupením, které ztvárnil podle knížky Kouzelná baterka. Děti ho mohly zhlédnout i v rámci vyhodnocení literární a výtvarné soutěže ve velkém sále uherskohradišťské Reduty. Těm dětem, které ještě nezavítaly na žádný z programů, doporučuji dnešní promítání filmu Záhada hlavolamu.

Promítat se bude přímo v tajuplné atmosféře podvečerní knihovny (bývalé synagogy), součástí bude i výstava věnovaná výročí Jaroslava Foglara.

Vaše knihovna si na nedostatek dětských čtenářů podle vašich statistik nemůže stěžovat. Čím to podle vás je, že děti v době internetu na knížky nezapomínají?

Víte, dětská fantazie bývá mnohem bohatší a pestřejší než ta naše „dospělácká“ a knihy ji, při vší úctě k internetu, dokáží daleko lépe a intenzivněji rozvíjet než ta nejoriginálnější počítačová hra. Samozřejmě záleží na tom, co a hlavně jakým způsobem dětem nabídneme. Dětské čtenářství by mělo být prioritou každé veřejné knihovny, protože se jedná o jedinou možnou cestu k budoucí čtenářské základně. V poslední době kolem sebe slyším mnoho názorů, že děti nečtou nebo že knihy v tištěné podobě stejně nahradí elektronické nosiče, ale musím se ohradit. Hradišťské děti jsou živým důkazem kvalitní práce dětských knihovníků, ale i pedagogů a rodičů, neboť práce s dětským čtenářem začíná vždy v rodině a je nesmírně důležitá. Tištěné knihy se sice mohou stát minulostí, ale i sebelepší elektronický nosič dat si nakonec budete muset přečíst.

Dětské oddělení, a tedy hlavně pracovnice vašeho dětského království, pořádá spoustu zajímavých akcí pro děti i jejich rodiče. Kam chodí pro inspiraci?

Na to se kolegyň také někdy ptám. Možná to bude znít nadneseně, ale mám pocit, že pro Mirku a Hanku se jejich profese stala posláním. Stovky hodin svého volného času věnovaly zcela nezištně svým malým čtenářům, někdy snad i na úkor svého soukromého života. A častokrát je pro ně jedinou odměnou příjemný pocit, když se k nim jejich čtenáři vracejí i v dospělém věku se slovy uznání a díků. Proto se také snažíme vytvořit pro jejich práci co nejlepší podmínky, neboť si velmi dobře uvědomujeme jejich profesní kvality.

Co vás na této práci těší?

Nejvíce mě těší, když někdy projdu knihovnou a ta je plná čtenářů a návštěvníků. V tu chvíli mě má práce naplňuje a čerpám z ní energii při leckdy vypjatých a složitých pracovních situacích.