“Rodina Tótů je hra s vynikajícími hereckými příležitostmi, kterou významný maďarský dramatik István Örkény napsal v polovině šedesátých let 20. století. Po Vojnarce a Králově řeči bude 92. režií Igora Stránského ve Slováckém divadle a premiéra je naplánována na 16. června 2018,” uvedl tiskový mluvčí divadla a herec Josef Kubáník.

Igor Stránský se narodil 15. dubna 1946 v Opočně. V letech 1965 - 1969 studoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde absolvoval rolí Doktora Humla ve hře Václava Havla Ztížená možnost soustředění. Již během studií působil rok ve Východočeském divadle v Pardubicích. Po ukončení školy nastoupil do Slováckého divadla, kde nakonec prožil sedmačtyřicet let. Už jako herec Slováckého divadla vystudoval později na JAMU i režii. Ve Slováckém divadle působil v letech 1990 - 2015 jako ředitel.

Petra Staňková: Dívat se do hlediště je pro mě, jako pro každého herce, něco magického a až posvátného. Nikdy se to neomrzí.
Startuje nabídka předplatného pro rok 2018: Kde domov tvůj? Slovácké divadlo!

Vaše Vojnarka letos získala Slováckého Oskara. Co to pro vás znamená a jaký je to pocit?

Pocit uspokojení, že ještě nepatřím do starého železa, byť o železo je u určité skupiny veliký zájem. Při převzetí ceny jsem na jevišti Slováckého divadla řekl: “Miluji divadlo a jeho diváky a jsem rád, že to na mé práci poznali.”

Režie Vojnarky byla v pořadí vaše devadesátá na prknech Slováckého divadla. Dokázal byste vybrat tři inscenace, které pro vás byly zásadní nebo na jejich zkoušení rád vzpomínáte?

Tradičně říkám, že mám nejraději poslední inscenaci, kterou jsem režíroval, a tou byla v letošním roce Králova řeč. Ale vybrat z té devadesátky tři nej, to po mně nechtějte. Je tam tolik témat a příjemných vzpomínek, že bych asi těm, které nebudu jmenovat, ublížil.

Vy jste ve Slováckém divadle působil jako ředitel 25 let a v angažmá jste zde byl už od roku 1969. S divadlem jste propojen téměř celý život. Prozradíte, co vás do Uherského Hradiště přivedlo?

Byla to souhra náhod. Měl jsem nabídky z Jihlavy, Šumperka a Pardubic, ale shodou okolností zvítězilo Slovácké divadlo, snad i proto, že moje manželka pocházela z nedalekého Zlína. V žádném případě však tohoto kroku nelituji. Prožil jsem v tomto divadle krásných sedmačtyřicet let.

O čem bude Rodina Tótů?Do domu rodiny Tótů žijící v zapadlé severomaďarské vesničce přijíždí z fronty na zotavenou Major, nadřízený Tótovic syna Julia. Celá rodina spatřuje v návštěvě vidinu budoucích výsad pro syna, a tak se snaží Majorovi zalíbit a všemožně vyjít vstříc jeho kuriózně kladeným požadavkům, byť je to stojí mnoho sebezapření. Již záhy po příjezdu se totiž projevuje Majorova pošramocená nervová soustava a autoritativní povaha, pod jejímž despotickým vlivem manželé Tótovi postupně degenerují a ztrácejí svobodnou vůli…

Sarkastická tragikomedie s vynikajícími hereckými příležitostmi, kterou významný maďarský dramatik István Örkény napsal v polovině šedesátých let 20. století (nejprve jako scénář a později jako drama), je groteskním zobrazením skutečnosti a obranou humánních hodnot proti odcizení a absurditě života. Skrze humor bojuje s omezující představou, že svět je třeba dostat do předem vymyšleného modelu a svobodný život lze zavřít do nějaké „škatule“. Komedii, jež byla v Maďarsku také úspěšně zfilmována i adaptována pro rozhlas a v roce 1969 získala v Paříži Grand Prix Black Humor, lze snad pro českého diváka nazvat též jakousi maďarskou „hrabalovštinou“.