VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Reportáž psaná na Vinohradské

REPORTÁŽ / „To nesvědčí nic dobrého,“ říkám si při příjezdu autem k uherskohradišťskému zimnímu stadionu, odkud se chci už po svých vydat do středobodu večerních radovánek Slováckých slavností vína a otevřených památek - do Vinohradské ulice.

11.9.2017
SDÍLEJ:

Ve Vinohradské ulici v sobotu večer obvykle vrcholí program Slováckých slavností vína v Uherském Hradišti.Foto: Deník / Trubačík Vojtěch

Horko těžko totiž v jinak rozlehlých parkovacích stáních u místního Kauflandu a zimního stadionu nacházím alespoň jedno volné místo pro svůj vůz. Nakonec se však můžu konečně vydat nahoru a zase dolů cestou lemovanou vinařskými stánky a vinařskými sklípky.

„Nahoru bych nedoporučovala ani chodit. Je tam asi sto tisíc lidí, neuvěřitelný nával,“ odrazuje mě hned u brány do Vinohradské ulice Eva Šáchová, která přes den vystupovala s Popovjanem na stanovišti mikroregionu Dolní Poolšaví. Sama vyřešila situaci přímo šalamounsky „Tady hned za branou hrají Falešnice. Doporučuju zůstat tady, na nic lepšího beztak nejde nahoře narazit,“ snaží se mi poradit.

„Faktem je, že dál mě čeká jenom stoupání, fronty a davy lidí,“ na chvíli se nechávám zviklat ve svém odhodlání vůbec poprvé dojít až na konec ulice při slavnostech vína. Nakonec se ale na výpravu i přes varování dávám a hned první metry vlastně nedělám nic jiného, než se věnuji nazdárkování. „Nazdar,“ mávám na bývalého spolužáka stojícího na boku cesty. „Čau,“ vzápětí odpovídám známému ze Starého Města. Proces rychlé a efektivní výměny obligátního pozdravu se v prvních pěti minutách směrem na vrchol opakuje několikrát.

To už se ale pomalu přibližuji k největšímu stanu Vinohradské ulice, který už tradičně leží u centra SYNOTu. Letos se na ochutnávce Národní výstavy vín sešlo od jednasedmdesáti vinařů čtyři sta sedmdesát vzorků. „Funguje to tak, že si u pokladny koupíte bloky, jeden po pěti korunách, a pak platíte za ochutnávku jednotlivých vín, které vám nalejí u pultu. Nejvíce, pět bloků, stojí šampion výstavy. Letos se jím poměrně netradičně stalo červené víno odrůdy Alibernet,“ informovala mě u vstupu pořadatelka koštu Jitka Bezchlebová ze Sdružení českých vinařů. Vzápětí navíc dodala, že průměrně se v sobotu vypije ve stanu zhruba patnáct set sedmiček vína.

Kolem půl desáté večer na mě však už šampion nezbyl, a tak se musím spokojit s vítězem kategorie šampaňského vína, z něhož si trochu usrkávám. Ani po několika vteřinové snaze o rozpoznání jeho výjimečnosti jsem však rozdíl mezi ním a bohemkou nerozeznal. I proto jsem další ochutnávání vzdal a vydal se vstříc dalším stanovištím. Uprostřed cesty po chvíli potkávám Hradišťana Petra Mareše, kterému se nápad dostat se až na konec ulice moc nezamlouval. „Aby z toho nakonec nevznikla reportáž psaná na oprátce,“ dobírá si cíl mého výletu. Trochu odvahy mně namísto přátel dodává až neznámý kluk, který mě v rychlosti míjí a něco si hlasitě vysvětluje do telefonu. „Já už jsem byl nahoře, dole, nahoře, dole a teď jdu zase nahoru. Tak kde vás teda mám najít?,“ ptá se a já si v duchu odpovídám, že jestli to někdo zvládne i několikrát po sobě, dojít na konec Vinohradské ulice snad nebude tak hrozné.

Postupně po cestě potkávám osm otevřených historických sklepů, dvaadvacet venkovních stanovišť a dvanáct cimbálových muzik neustále vyhrávající a vybízející přihlížející k tanci. Navíc po kritických úsecích u vinařského domu Mařatice či vinného sklepu SYNOT se cesta rozšiřuje, dav rozmělňuje a najednou se ocitám před poslední stánkem vinařství Volařík. Namísto festivalové atmosféry přelidněného prostranství tady nahoře panuje atmosféra soukromé oslavy. Tichem noci zde narušuje pouze šeptání hostů při stolech a hudební doprovod cimbálové muziky Kubíci. Na chvíli se proto zastavuji a poprvé si opravdu Vinohradskou ulici začínám vychutnávat. Možná právě díky tomu, že se nahoru nikomu nechce, lze až na konci ulice najít tu pravou a tradiční atmosféru vinného sklípku na Slovácku. Po několika minutách si navíc začínám uvědomovat, že jestli se mi před hodinou nechtělo stoupat Vinohradskou na její konec, nahoře se mi zase nechce z ní scházet. Nejlépe by bylo zůstat tady až do rána.

Autor: Vojtěch Trubačík

11.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V neděli po půlnoci došlo ke smrtelné dopravní nehodě u Moravského Písku.
5

Náraz do stromu stál řidiče u Uherského Ostrohu život

Nádrž v Osvětimanech byla kvůli opravě rok vypuštěná už se zase napouští.
2

Nádrž v Osvětimanech už se zase napouští, sumec albín se do ní už nevrátí

Boršická Pentla slavila třicáté narozeniny Dožínkami

FOTOGALERIE / Na šest stovek milovníků folkloru sledovalo s úžasem v sobotu večer v boršickém kulturním domě téměř tříhodinový vzpomínkový pořad s názvem Dožínky. 

Policie už týden pátrá po seniorovi z Uherského Brodu

Už týden pátrají policisté po čtyřiasedmdesátiletém muži z Uherského Brodu. Ten v pátek 10. listopadu odešel ze svého bytu a od té doby ho nikdo neviděl.

Na Modelářském koštu budou soutěžit plastikové a papírové modely

Nepřeberné množství plastikových a papírových modelů, ale také například simulátor větroně L13 Blaník nabídne Modelářský košt 2017.

Cimbálovka Stojanova gymnázia byla na audienci u papeže

FOTOGALERIE / Neobyčejné zážitky se naskytly osmičlenné cimbálové muzice ze Stojanova gymnázia Velehrad pod vedením Petra Halody a v doprovodu zástupce ředitele vzdělávacího ústavu Filipa Macka při generální audienci u papeže Františka (80) a při návštěvě Říma.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT