Překoná ale nástrahy vlastního strýce Remyho, který, o Dorantových citech nic netuše, chce svého synovce bohatě oženit s vybranou nevěstou? Odrazí výpad Aramintina ženicha s hraběcím titulem, i nepřátelství její matky paní Argantové? A hlavně, podaří se mu nakonec získat srdce vyvolené Araminty?

“Komedie Pierra de Marivauxe, jež patří po komediích Moliérových a Beaumarchaisových do nejživější součásti francouzského klasického veseloherního repertoáru, čerpají svůj materiál z citového konfliktu, v němž si láska proráží cestu často buď proti vůli, nebo i bez vědomí milujících. K tomu účelu je zde vždy zalidněno dobrými lidmi, obklopeno atmosférou pohody a zápletka - vedena s využitím oblíbených fraškovitých motivů přestrojení a záměn - končí vždy kladně,” říká o novince dramaturgyně divadla Iva Šulajová.

Inscenace byla v České republice hrána zatím pouze jednou a Slovácké divadlo ji nyní přináší ve zbrusu novém překladu Daniely Jobertové a režii Radovana Lipuse.

Radovan Lipus: Marivaux je autor, který mě bytostně zajímá

Pane režisére, jak jste se těšil do Slováckého divadla?

Slovácké divadlo je místo, kde mi hluboko kotví srdce. Byl jsem tady třikrát šťastný a jsem rád, že se nyní poprvé potkáváme na velmi klasickém textu.

Proč jste si vybral zrovna Marivauxovu hru Falešné našeptávání z roku 1737?

Marivaux je autor, který mě bytostně zajímá. Text vypadá lehce, ale jen na první pohled. Pokud bychom chtěli srovnat komedie Marivauxe třeba s těmi Molièrovými, zjistíme, že Molière je bohatší ve smyslu zápletky a postav, Marivaux je křehčí, pastelový. Molière je freska, Marivaux je pastelová křída. Tedy zranitelný barevný prach.

Jak byste hru přiblížil divákovi?

Marivaux je velmi rafinovaný, vypadá banálně, ale je to ´krev pod krajkami´. Úzkost pod lehkostí. Je to v hlubinách kruté, surové a manipulativní. Anatomie duše, srdce, citu. Pokud bychom použili metaforu ze sportu, vidíme u všech postav škálu od okresního přeboru až po ligu mistrů v manipulaci. A to vše ve jménu ´lásky´.

Kdo je Radovan Lipus
Režisér Radovan Lipus se narodil v roce 1966 v Třinci. Vystudoval obor teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a obory režie a dramaturgie u prof. Jaroslava Vostrého a Ladislava Vymětala na pražské DAMU. Působil jako asistent režie a lektor dramaturgie v pražském Činoherním klubu a režisér činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a jako režisér ve Švandově divadle v Praze na Smíchově. Pohostinsky režíroval v mnoha českých a moravských divadlech.

Je rovněž spoluautorem a režisérem televizního cyklu Šumná města a externím pedagogem na katedře českého jazyka a literatury na FF Ostravské univerzity. Působí i jako vědeckovýzkumný pracovník AMU Praha. Ve Slováckém divadle dosud nastudoval tři inscenace – Denní dům, noční dům, Křídlo a Pýcha a předsudek.

Novinku francouzského spisovatele, dramatika a žurnalisty Pierra de Marivauxe z roku 1737 divadlo uvede v novém překladu Daniely Jobertové poprvé už zítra.
V nové komedii se představí Tereza Novotná, Zdeněk Trčálek, Martin Vrtáček, Irena Vacková, David Vacke, Tomáš Šulaj, Tereza Hrabalová a Jiří Hejcman.