Po představení samotném, ostatně jako vždy při velkém kulatém jubileu Rychlých šípů, povolal David Vacke, coby moderátor druhé půle jubilejní večera, na jeviště všechny, kteří se během oněch uplynulých více než 19 let na inscenaci podíleli, tedy nejen herce, ale i členy realizačního týmu. Divákům pak moderátor naservíroval několik zajímavých informací z „šípácké“ historie.

„S Rychlými šípy jsme poprvé vystoupili na Malé scéně Slováckého divadla 9. října roku 2000, tedy přesně před 6990 dny. V době premiéry nikdo z té pětice neměl žádného potomka, dnes již je jich devět,“ vypočítal David Vacke. Souboru se za tu dobu podařilo vytvořit také několik neměnných tradic. 

„Třeba tu, kdy na každé jubilejní repríze a nejen na ní, sedí v hledišti divačka Bohdana. Nechyběla ani na pětistovce, kdy „Šípáky“ viděla po pětačtyřicáté,“ pokračoval David Vacke ve výčtu. Další tradiční záležitost, o kterou nebyli diváci v pátek ochuzeni, byla speciální scénka. V té se představily ratolesti pětice Rychlých šípů v rolích svých rodičů. Mirka Dušína si střihla dcera Davida Vackeho Veronika, Rychlonožku dcera Tomáše Šulaje Eliška, Červenáčka si namísto tatínka zahrála Karolína Trčálková, Jarka Metelku si zkusil ztvárnit syn Petra Čagánka Filip a nejmladším „šípáckým“ alternistou byl v pátek představitel Jindry Hojera, Jindra Vaculík. „Ta dnešní scénka určitě přesvědčila každého, že se o budoucnost Rychlých šípů bát nemusíme,“ řekl David Vacke s úsměvem.

Následovala dražba „šípáckého“ trička, jehož cena se z vyvolávací pětistovky vyšplhala na pět tisíc korun. „Osmého prosince bude Slovácké divadlo spoluorganizátorem dobročinného bazaru. Jeho výtěžek s touto částkou poputuje ve prospěch Ústavu hospicové a paliativní péče PAHOP a také pro Charitu v Uherském Hradišti,“ upřesnil David Vacke. Pak už představil 95letého Jindřicha Hojera, podle něhož Jaroslav Foglar pojmenoval jednu z postav Rychlých šípů.

 „Můj dnešní potlesk, patří Jaroslavu Foglarovi, duchovnímu otci Rychlých šípů, doktoru Fišerovi, který vyvedl Rychlé šípy v barvě i režisérovi Robertovi Bellanovi. Za těch 500 repríz si ten potlesk zaslouží také bývalý ředitel Slováckého divadla Igor Stránský, ze něhož se Rychlé šípy začaly v uherskohradišťském divadle hrát i současný ředitel Michal Zetel. Pohladit bych chtěl členy Slováckého divadla za to že to dotáhli do té 500. reprízy, i každého z vás v hledišti protože vy jste umožnili, aby těch 500 repríz přišlo na svět,“ řekl Jindřich Hojer a dodal.

„Když se dívám na to představení, tak mám pocit, že s těmi herci společně hraju, že jsem na jevišti s nimi, a pak vždycky, než se světla v hledišti rozzáří, stačím setřít ty slzy štěstí, co mi tečou po tváři,“ prozradil Jindřich Hojer s dojetím. Celou druhou část pátečního programu streamoval (vysílal prostřednictvím mobilního telefonu na internet) herec, divadelní mluvčí a Dlouhé Bidlo Josef Kubáník.