A konečně je tady sobota 9. března. Ve společensko-kulturním centru Staré Město má světovou premiéru představení Můj dům, můj hrad, s podtitulem Bezduchá komedie s duchem. Jde o autorskou prvotinu režisérky Anny Hudákové (65), rodačky ze slovenské Žiliny.

Dvaadvacet let působila v kostýmové výpravě Slovenské televize a podílela se na výrobě desítek filmů. Poté dva roky pracovala na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

„Manžel je rodák ze Starého Města. Když jsem si i já zamilovala moravský kraj, tak jsme se před 24 lety natrvalo přestěhovali do Starého Města. Ke spolupráci se zdejšími ochotníky mě přizvala paní režisérka Marie Hrabcová,“ loví v paměti Anna Hudáková.

Nejprve jí bývalá režisérka svěřila kostýmovou výpravu do divadelní hry Dámy a husaři, poté do her Tetička z Radějova a Podhorský penzion. V její první režii pojal sokolský ochotnický ansámbl velkolepě premiéru Pohádky o Honzovi a princezně Zlatovlásce.

„Pohádkový titul jsme naposledy hráli loni v létě. Rádi bychom jej hráli častěji, ale tím, že v něm účinkuje 15 herců ochotníků, je velmi těžké najít termín, kdy jsou všichni k dispozici. A tak i navzdory snažení naší šikovné vedoucí souboru Olinky Antošové, abychom hráli co nejvíc a zúčastňovali se přehlídek ochotnických divadel, se to ne vždy daří,“ řekne upřímně paní režisérka. Léta byla v kontinuitě s uměním a pozorně si všímala práce režisérů.

Posteskne si, že finanční prostředky souboru neumožňují výpravu na profesionální úrovni.

„Co se týká scény, tu navrhl můj syn Michal a vyrobil ji ve spolupráci se synovcem Lukášem Martinákem.  Scénář jsem se snažila psát v češtině, v konzultaci se synem Jakubem, který provedl jeho konečnou úpravu hlavně po gramatické stránce. Kromě toho se podílel na ozvučení a manžel vyrobil rekvizity,“ spíše konstatuje, než se chlubí režisérka Anna Hudáková.

V divadle od studentských let neúčinkovala. K režii v sokolském ochotnickém spolku sa dostala náhodou.

„Z žertu jsem řekla, že pro mne není problém někoho zrežírovat, protože jsem často sledovala tuto profesi při natáčení filmů. Herci souboru Lukáš Martinák a Jarek Strnad mě vzali za slovo a navrhli mě na tuto pozici. A to byla pro mě výzva, takže jsem ji přijala,“ svěří se s pousmáním režisérka a autorka scénáře své prvotiny Můj dům, můj hrad.

Bez okolků odpoví na otázku, zda je s herci spokojená, zda ji poslouchají.

„Činnost v souboru je dobrovolná. Název ochotnické divadlo je odvozené od slova ochotně. Míra ochoty je podmíněná volným časem jednotlivých členů souboru. Jsem spokojená, pokud jde o kolektivní práci. Všichni si uvědomují, že svým povrchním přístupem by blokovali ostatní herce,“ zní vyznání Anny Hudákové.