Nejen jeho zpověď, ale také svědectví bývalých vězňů, dobové fotografie či video záznam z procházky věznicí v Uherském Hradišti nabídne nově chystaná expozice na půdě hradišťské Reduty. Ta bude od prvního dubna třiceti panely mapovat totalitní historii nacismu a komunismu v souvislosti s Uherským Hradištěm a budovou bývalé věznice.

SOUČÁSTÍ EXPOZICE BUDE VIZUALIZACE VĚZNICE PO OPRAVĚ 

„Návštěvníci si budou moci na výstavě prohlédnout dokumenty a fotografie politických vězňů, stejně jako jejich strážných. Odhaleny tak budou například dopisy vězňů zasílané jejich blízkým, výpovědi strážníků působících v hradišťském vězení či fotografie samotné budovy. Součástí expozice bude také videozáznam procházky z prostor věznice, které budou veřejnosti zpřístupněny až po její opravě," sdělil jeden z autorů projektu a historiky Slováckého muzea Pavel Port.

Od prvního dubna příštího roku si tak mohou zájemci prohlédnout krátkou ochutnávku z toho, co v budoucnosti nabídne muzeum totality. „Na expozici, která bude umístěna v Redutě do doby, dokud nebudou připraveny prostory muzea totality vznikající ve věznici, upomenou obyvatele Hradiště připravené plakáty, na nichž budou k vidění fotografie vězňů z vazby," doplnil informace Pavel Port.

NÁVŠTĚVNÍCI SI BUDOU V EXPOZICI SVÍTIT BATERKAMI

Vizuální stránku výstavy by pak mělo doplnit šero půdních prostorů Reduty. Návštěvníci proto u vstupu budou dostávat baterky, aby si mohli na praktiky minulých režimů posvítit. „Chtěli jsme umístit expozici do budovy města, přičemž půdní místnost Reduty se nabízela jako jedna z nejvhodnějších variant," řekl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha. Krátce se přitom vyjádřil také k vyjednáváním, jež město ohledně oprav věznice neustále vede s krajskými a státními orgány. „Poté, co bylo podepsáno všemi stranami memorandum, tedy jakýsi přislib k vyřešení otázky místní věznice, máme za úkol sejít se s hejtmanem Zlínského kraje. Společně s ním a také v součinnosti se Slováckým muzeem a Moravskozemským muzeem pak připravíme finální podobu muzea totality, které by mělo ve věznici vzniknout," popsal nejbližší kroky, které město čekají v souvislosti s dlouho zanedbávaným komplexem.

„Nejhoršího týrání bylo použito při vyšetřování akce Hrad… Z této akce jsem vyšetřoval profesora Poula. Hlavačka přišel za mnou za přítomnosti jiných orgánů a řekl mi, že já to dělat nemohu, že jsem k tomu velice měkký. Poul ovšem i mně doznal určitou protistátní činnost. Potom převzali Poula Čáň s Marečkem a dobili ho téměř k smrti," dodává ve své výpovědi z roku 1956 Alois Grebeníček.

NEJVĚTŠÍ NÁPOR ZAŽILA VĚZNICE ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

Celkově bylo v uherskohradišťské věznici popraveno pět osob, všichni muži. Na konci roku 1954 bylo ještě stále ve vězení drženo na 255 osob, přičemž největšího náporu se budově v centru Hradiště dostalo za dob druhé světové války. V té době totiž sloužila jako zajišťovací vazba, v níž strávili odsouzenci pouze pár dní, než byli deportováni. Celkově se tak lze bavit o tisících vězňů, kteří byli v těchto prostorách od začátku druhé světové války do roku 1960 drženi nebo je alespoň na chvíli navštívili.