Třiadvacetiletý rodák z Uherského Hradiště získal v Praze dvě ocenění Canon Junior Awards, které jsou udíleny fotografům do pětadvaceti let. Do soutěže Czech Press Photo se přihlásil poprvé se dvěma soubory a oba vyhrály. „Jeden z nich byl soubor tří fotografií s názvem Panenky a druhý se jmenoval Žítková, který obsahoval celkem devět fotografií," vykládá bývalý student střední školy Mesit v Uherském Hradišti. Lukáš Mach tam chodil právě do třetího ročníku, když učinil rozhodnutí, které výrazně ovlivnilo jeho další život.

V jeho srdci zůstala klasika: vyvolává fotky v koupelně

„Našel jsem tu fotku z dětství a vzpomněl si na ten starý foťák – Smenu, na který jsem ji tehdy vyfotil. Díky té vzpomínce jsem si přes internet koupil přesně ten samý, za nějakých dvacet sedm korun, když poštovné stálo sedmdesát, a začal fotit," popisuje Mach, jakou ne zrovna přímou cestou se dostal k focení. A pak už se to rozjelo. Když umění obrázků porozuměl více, koupil si digitální fotoaparát, ale v jeho srdci zůstala klasika. „Koupil jsem si další analogové foťáky a později se i začal věnovat vyvolávání fotek, které dělám dodnes doma v koupelně," líčí s úsměvem svou fotografickou komoru.

Klasické zpracování analogových fotografií se stalo jedním ze znaků Machova rukopisu, a to spolu s černobílým filmem, přírodními světelnými podmínkami a zásadním odmítáním používání blesků.

Modely fotí při teplotě okolo bodu mrazu

„Protože studuji strojařinu, často dbám ve výsledné fotce na symetrii, jednoduchost, geometrii a kontrast společně se zrnem," popisuje své inscenované konceptuální fotografie Mach. Na jeho dílech se často objevují slečny, které ztvárňuje jako panenky s prázdnými výrazy, zasazené do chladné až mrazivé atmosféry. Ty také fotí nejraději. „Často fotíme jen v sukních či šatech v teplotách lehce nad bodem mrazu a holky mě pak za to pěkně nesnášejí," směje se třiadvacetiletý fotograf, který přes svůj nízký věk už zaznamenal řadu úspěchů.

Svoji první výstavu na Portálu v Hradišti by chtěl zopakovat

Mezi ty největší počítá nejnovější dvě ocenění Czech Press Photo, ale dařilo se mu i doma v Uherském Hradišti. „Nesmím zapomenout na ocenění Laureát na Ohlédnutí 2014 v kině Hvězda v Uherském Hradišti, díky kterému dnes vystavuji na letošním Ohlédnutí 2015 soubor Jedna svatba, jeden pohřeb, který má pro mě velkou osobní hodnotu a který momentálně považuji za to nejlepší, co jsem zatím vyfotil," komentuje čerstvý úspěch Mach. Kromě toho se loni zúčastnil Fotofestivalu v Moravské Třebové se svým souborem s názvem Černobílo, ten též vystavoval ve Zlíně v galerii LOFT. Krajské město minulý rok navštívila také jeho výstava France. Nejvíce však vzpomíná na svou vůbec první výstavu. „Konala se na podzim roku 2013, kdy jsem vystavoval v kavárně Portál v Uherském Hradišti. Jednou bych se chtěl na Portál opět vrátit, s nějakým tím souborem fotek, ale to je zatím jen otázka budoucna," přeje si Mach. V letošním roce plánuje výstavu v Galerii U Mloka v Olomouci.

Přes nesporné úspěchy zůstává fotografování pouze koníčkem

Přestože se svými cykly fotografií slaví úspěchy, stále je to pro Lukáše Macha jen koníček. A tím také zůstane. „Dnes se fotit profesionálně chápe jako profesně a já to beru jen jako koníček a neplánuji se tím živit. V momentě, kdy se člověk rozhodne, že bude brát focení jako řemeslo, tak celá práce ztrácí tu vloženou lásku, kterou člověk fotografii poskytuje, když tvoří svobodně a podle sebe, nikoliv podle toho, kdo přijde do ateliéru a zaplatí si focení," vysvětluje, že hlavní je pro něj dělat fotky s láskou a radostí, ne pro výdělek.

Autor: ANDREA GABRIELOVÁ