Krojovaná chasa, Buchlovičtí a jejich hosté se na desátou hodinu vypravili do kostela sv. Martina na hodovou mši, celebrovanou P. Rudolfe Chmelaře. Po ní došlo mezi farou a chrámem na sólo pro stárkovské páry a buchlovického faráře. Za doprovodu dechovky Buchlovjané pak krojovaní šohaji a děvčice zamířili na náměstí Svobody, kde před několika stovkami divákům zatancovali buchlovské a hlucké tance, které s nimi od léta nacvičovala Petra Kropáčová.

Martinské hody v Buchlovicích měli všechno, co k hodům patří. Stoly se prohýbaly pod mísami plnými dobrot, víno i kořalka tekly proudem, lidé byli slavnostně rozparáděni a i kohouti o víkendu prý kokrhali hlasitěji než obvykle. A nechyběly ani dva stárkovské páry, i když…

„Jak už je v Buchlovicích tradicí, stárci bývají jasní už od minulých hodů. A také byli. Jenže o letošních prázdninách svůj slib daný chase stáhli a byli jsme bez stárků,“ nezastírala Barbora Zapletalová, matrikářka městyse, která měla organizaci hodů pod palcem. A tak začala velká sháňka po stárcích mezi mladými, kteří mají k hodům i tradicím vztah.

„Na zkouškách jsem k členům chasy promlouvala a upřímně jim říkala, že hody bez stárků nejsou to pravé ořechové. A oni si to vzali k srdci, dali se dohromady a ve svých řadách přece jenom stárky našli,“ neskrývala radost Barbora Zapletalová.

A tak v sobotu dopoledne z rodinného domu manželů Pavla a Lenky Kuncových vycházeli v rolích vládců hodové chasy jejich syn Pavel (19), student Gymnázia Hejčín v Olomouci, a jeho starší sestra Veronika (25), laborantka ve výrobě obalových materiálů.

V rolích mladších stárků jim sekundovali Robert Lukeštík (17), student Obchodní akademie v Uherském Hradišti s Šarlotou Daňhelovou (19), studentkou Katedry politologie Univerzity Palackého. „Mladší stárek se starším stárkem, mým bratrem Pavlem, hrají fotbal za Buchlovice. Nejenže tedy reprezentují městys ze strany sportu, ale také ze strany folkloru.

Stárka: Letos je tomu 30 let, co stárkoval můj tatínek

Její tvář se na vás nedívá z žádné reklamy, bulvár nerozebírá její soukromí, nepůsobí namyšleně ani nezdravě sebevědomě. Veronika Kuncová (na snímku), pětadvacetiletá laborantka ve výrobě obalových materiálů a letošní buchlovická stárka je typ dívky vlastně poměrně nenápadné. Slováckému deníku odpověděla v průběhu martinských hodů v Buchlovicích na několik otázek.

Veronika KuncováKdy jste dali s bráškou chase slib, že budete vládnout letošním hodům?

Ještě v září se hledali stárci letošních martinských hodů. Tak jsem si řekla, že za stárku půjdu, jenže byl další problém, nemohli jsme najít staršího stárka. Zkusila jsem se tedy zeptat o šest let mladšího bratra Pavla, zda by roli staršího stárka na sebe nevzal. Ten po delší době přemlouvání souhlasil. Po pár dnech, náš soused Robert Lukeštík oslovil svou dlouholetou kamarádku Šarlotu Daňhelovou, jestli by spolu nešli za mladší stárky. Téhle krásné funkce se mladší stárci i s námi rádi chopili, protože jsme všichni věděli, že buchlovská chasa nám bude při hodech velkou oporou.

Zhostil se někdo z vašich rodičů při hodech stárkovské role?

Mamka za stárkou nikdy nebyla, ale taťka byl mladším i starším stárkem. Letos je tomu 30 let, co stárkoval s Hanou Vojáčkovou, dnes Válkovou. Takže po třiceti letech od nás z domu vycházel nejen stárek, ale i stárka.

Vzala vaše rodina přípravu na hody, jak se říká z gruntu, včetně velkého úklidu, pozvání mnoha hostů či zabijačky?

To zase ne. Zabijačka se nekonala, pouze byla pozvána celá rodina, ale nic velkého to nebylo.