Cesta ze Spojených států byla příjemná? Jaká snášíte změnu časového pásma?
Špatně. V Americe jsme byli docela dlouho a chvíli potrvá, než si zvyknu na zdejší podmínky, takže z toho časového rozdílu jsem pořád trochu zmatená, spát chodím po třetí hodině v noci a vstávám po poledni. Jinak byla cesta v pohodě.

Získat Oscara ve dvaceti letech je obrovský úspěch. Jaké máte další ambice?
Zatím s Glenem plánujeme turné po světě, chceme natočit další album a určitě bych v budoucnu chtěla vydat i vlastní album.

A jaký pocit jste měla, když jste se po předání Oscara chystala promluvit a režie do éteru pustila znělku?
Já jsem si toho po pravdě ani nevšimla. Byla jsem tak šťastná a myšlenkami někde v oblacích, že mi ani nedošlo, že už hraje znělka. Původně jsem šla k mikrofonu, abych řekla jen slovo děkuji. Nic víc jsem neplánovala.

Popište své pocity, když John Travolta vyhlásil vaše a Glenovo jméno?
Záplava radosti, čisté štěstí. Když si kdykoliv na ten okamžik vzpomenu, ovládne mě velmi pozitivní emoce. Na tu chvíli budu vždycky ráda vzpomínat.

Jak Oscar změnil váš život?
Ví o nás více lidí, takže máme větší publikum. Ona ale žádná sláva netrvá věčně a i ten lesk se jednou ošoupe a příští rok dostanou Oscary zase jiní lidé. My si teď chceme tohle období prožít naplno, ale neočekáváme, že ta sláva zůstane v takové intenzitě napořád.

Co říká Markéta Irglová na to, že nedostala gratulaci od prezidenta Václava Klause? Cítí se víc doma v Česku nebo v Irsku? Plánuje i vystoupení v rodné zemi? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v plné verzi rozhovoru, v úterním vydání Slováckého deníku 11. března nebo v E-paperu.