V přízemí muzea mohli návštěvníci obdivovat snímky, na nichž fotografové Zdeněk Zálešák, Bořek Žižlavský a Albert Orlita zachytili objektivem fotoaparátu městys Buchlovice, Buchlov a i krajinu pod ním schoulenou v čase zimy. Nemalé pozornosti se těšily výtvarné i literární práce dětí buchlovické základní školy, doplněné básněmi Květy Doležalové a nedávno zesnulé buchlovické rodačky Zdeňky Maršálkové (87), autorky celé řady básní a historických statí o městysu a jeho okolí.

V Galerii na půdě buchlovického muzea nabídla expozice návštěvníkům, jak poznat svůj rodokmen, jak najít své předky, jak se dozvědět o svých předcích anebo příbuzných, o jejichž existenci nemají ani tušení. Místostarosta Buchlovice Bořek Žižlavský dal návštěvníkům návod při prvních a nelehkých krůčcích proti proudu času, poradil jim, jak pátrat v archivech, na jaká úskalí si dávat pozor.

„Je třeba připomenout, že ke zpracování kvalitního rodokmenu, sahajícího až třeba do první poloviny 17. století, zdaleka nestačí jenom záznamy v matrice. Ve Státním okresním archivu Uherské Hradiště a v Moravském zemském archivu Brno jsou k dispozici další cenné materiály, v nichž lze nalézt záznamy o svých předcích,“ poučil návštěvníky Bořek Žižlavský.

Prozradil, že první rodokmeny v Buchlovicích tvořil pro veřejnost Alois Kučík, a to ve 40. a 50. letech minulého století. Zpracoval 17 historických rodů, kupříkladu Ondrůšků, Rašticů, Kučíků, Tomešků, Hrabalů, Hančíků, Strýčků, Doležalů, Křemečků a dalších. „V mnoha rodinách se jeho rodopisy dochovaly dodnes. Naše výstava nabízí k nahlédnutí některé z nich – mnohé ještě v jeho strojopisné podobě, jiné již přepsané a doplněné,“ informoval Bořek Žižlavský.

Podotkl, že Alois Kučík se po penzionování zabýval dějinami Buchlovic, které velmi obšírné podobě dotáhl do strojopisu. Ke knižnímu vydání ale nikdy nedošlo. Během války navázal pan Kučík přátelství s Aloisem Berchtoldem, majitelem buchlovského velkostatku, který mu zpřístupnil buchlovický hradní archiv.