K vidění jsou šité šperky, většinou sety náušnic a náhrdelníku inspirované motivy z Evropy, Asie i Afriky, z hedvábí pak šátky, kravaty, sukně i šaty a také obrazy. K tomu, abyste si udělali ještě lepší představu o tom, jak takový šperk či šaty vypadají přímo na modelce, slouží kolekce fotografií. Výstavu pořádá Základní umělecká škola v Uherském Brodě ve spolupráci s Kruhem přátel ZUŠ. Vernisáž se uskutečnila minulý pátek a po hudební stránce ji skvěle doladila folková skupina Děvčice z Podolí. Vedoucí výtvarné sekce ZUŠ Svatava Haluzová v úvodním slovu prozradila, že paní Danu, Jiřinu i Elen ve skutečnosti živí úplně jiná profese. Jejich „amatérská“ tvorba je však ukázkou dokonale zvládnuté řemeslné práce, v níž se prolíná nesporný talent, um i vášeň. Dana Látalová žije v Přerově. Přátelství se Svatavou Haluzovou vyústilo nejprve ve spolupráci na projektu nazvaném Orient, nyní pokračuje zmíněnou výstavou. Korálky, z nichž paní Dana své šperky tvoří, ji provázejí už od dětství. Měnit hru v umění však začala až poté, co se jí do rukou dostala knížka o výrobě šperků. Většinu informací však našla na internetu, anglické texty jí přeložily dcery.

„Jsem totiž alergická na kov, takže se zaměřuji výhradě na šité šperky,“ vysvětluje Dana. Není to nic jednoduchého. Na vlasec o průměru 0,15 (který není téměř vidět) se perličky a korálky přišívají jeden po druhém. Výroba takového šperku pak zabere i tři dny. Jiřina Trkuljová a Elen Šubčíková jsou Broďanky a kamarádky. Nevystavují poprvé, druhým rokem obě navštěvují umělecké kurzy pro dospělé a v září se účastnily u veřejnosti velmi úspěšné výstavy, kterou na stejném místě měly se svými „spolužačkami“. Tehdy se jednalo o kresbu, malbu a grafické techniky. Tvorbou na hedvábí se však Jiřina a Elen zabývají už více než deset let. „Ono to vypadá strašně jednoduše, ale když se poprvé natáhne plátno na rám a vezmou barvičky, tak s údivem zjistíte, že ty barvy se chovají úplně jinak, než byste očekávali. Hodně dlouho ovládají ony vás, než zvládnete vy je. Teprve pak se dá hovořit o nějaké tvorbě. Chce to zkrátka hodně trpělivosti a trošku talentu,“ vysvětluje Jiřina, která do svých prací přenáší nejčastěji motivy z přírody a exotická zvířata.

Příroda je nepřebernou studnicí námětů i pro Elen, vedle květin a detailů květů ji zajímají i motivy města a městské architektury a na hedvábí vytváří dokonce i mandaly. „Začala jsem malovat na šátky, pak na oděvy, což je ale velmi pracná záležitost. Čím dál víc mě však láká používat hedvábí jako podklad pro malování a vytvářet celé obrazy,“ nastiňuje Elen svoji další uměleckou cestu.

Pokud byste chtěli malbu na hedvábí, konkrétně konturovanou kresbu, také zkusit, pak postup je zhruba následující: koupíte si čisté bílé hedvábí a napnete ho na rám. Pak si takzvanou fantómovou tužkou, která po čase na vzduchu nebo při styku s vodou zmizí, předkreslíte motiv. Konturou, která zabrání rozpíjení barev po hedvábí, namalujete nejprve obrysy. Plátno pak „vybarvíte“ podobně jako omalovánky. Následuje fixace přežehlením nebo v páře (podle typu použité barvy) a nakonec se celé dílko vypere a vyžehlí.

Markéta Švehlíková