„Na Prezidenta jsem šel nejen proto, že je režisér jedním z hostů letošní školy, ale hlavně kvůli ději, jak jsem ho četl v letáčcích. Film byl výborný. Ale budu nad ním muset ještě popřemýšlet," poznamenal Tobiáš Michalčík, který na festival dorazil z Brna.

Ačkoliv má snímek zdánlivě desetimilionový rozpočet, ve skutečnosti stál méně než milion dolarů. „Spousta lidí včetně herců na něm totiž pracovala zdarma nebo za symbolický honorář. Sami si totiž přáli, aby vzniknul," vysvětlil Mohsen Makhmalbaf. Téma diktatury je podle něj živé jak v Egyptě, Ukrajině či Rusku, tak v autorově rodném Íránu.

„Nemám touhu svou zemi vidět, dokud tam panuje diktatura. Chci se vrátit, až se do Íránu vrátí také svoboda," řekl režisér.

S rozčarováním vzpomíná zejména na události roku 2009, kdy lidé v zemi volili nového prezidenta. Zvítězil Mahmúd Ahmadínežád, ve vězení naopak skončil druhý kandidát Mír Hosejn Músáví, kterému Mohsen Makhmalbaf také věnoval svou výroční cenu AČFR.

„Existovala tehdy možnost zásadně změnit situaci v Íránu. Problém byl v tom, že nám nepomohl západní svět. Viním z toho hlavně amerického prezidenta Obamu, který se nezapojil tak, jak bychom potřebovali. Nechápu, jak mohl dostat mírovou cenu," povzdechl si íránský režisér.

Kvůli své politické angažovanosti však režisér paradoxně získal drobné vazby i k České republice. „V patnácti letech jsem se stal partyzánem a bojoval proti režimu. V sedmnácti letech jsem ale skončil ve vězení. První půlrok byl krušný, zažíval jsem mučení, ale poté mě přemístili do jiného bloku. Tam byl volnější režim a hlavně knihovna s dvěma tisícovkami knih," popisuje Makhmalbaf. Láska ke čtení, kterou si v té době vytvořil, ho později navedla ke knihám Milana Kundery, jehož dnes považuje za nejlepšího spisovatele vůbec. Psaní knih se Mohsen Makhmalbaf kromě režírování také sám věnuje.

„Téma, které je zachyceno v jeho tvorbě, je stále velice důležité. Právě hluboké poselství v dílech Mohsena Makhmalbafa je v současné době nesmírně aktuální nejen v České republice, ale i celosvětově, kdy se odráží například i v problematice přijímání uprchlíků," naznačila význam režisérových snímků ředitelka Letní filmové školy Renata Korená.

Mohsen MakhmalbafNarodil se 29. května 1957 na chudém teheránském předměstí. V mládí působil v radikální islamistické opozici a po téměř pětiletém pobytu ve vězení se rozhodl pro kariéru filmaře. Řada z jeho téměř třiceti filmů se hrála na nejprestižnějších festivalech včetně MFF v Cannes, Benátkách či Locarnu; jejich cesta do domácí distribuce však byla nezřídka zatarasena cenzurou. Spolu s Jafarem Panahim a Abbasem Kiarostamim patří k nejznámějším tvůrcům íránské nové vlny. V roce 2009, tři roky po Makhmalbafově emigraci, byla jeho díla v Íránu zakázána. Zdroj: csfd.cz