„V Uherském Hradišti děti čtou a ne málo. Stačí se podívat, kolik je u nás registrovaných dětských čtenářů bydlících v Uherském Hradišti a jeho městských částech. Na mnoha místech naší republiky nám závidí, že slovácká metropole je vysoce kulturním městem,“ řekla s úsměvem Hana Hanáčková z dětského oddělení hradišťské knihovny.

Podle statistiky hradišťské knihovny si v loňském roce každý registrovaný čtenář vypůjčil 26,13 titulů knih, časopisů nebo zvukových dokumentů. „Děti k nám chodí rády a přivádějí často i své kamarády,“ pochválila Mirka Čápová z hradišťského dětského království.

Naopak pracovníci pedagogicko – psychologické poradny se setkávají s těmi dětmi, které problémy se čtením mají. „Převážná část dětí, které navštěvují naši poradnu, má specifické obtíže v jazyce českém, což znamená, že mají větší, či menší problémy se čtením a písemným projevem. Je pravdou, že najít mezi nimi vášnivé čtenáře je spíše ojedinělé než obvyklé. Nakonec to vyplývá z logiky věci – málokdy děláme to, co nám nejde,“ prozradila psycholožka hradišťské pedagogicko – psychologické poradny.

Knihovnice z Uherského Brodu nebo Starého Města slovy chvály na děti nešetří. „Nedávno jsem navštívila seminář, kde nám lektorka přečetla článek z počátku dvacátého století, kdy si novinář stěžoval na nezájem dětí o četbu knih. Určitě bych to neviděla tak tragicky. Knihovny pro své čtenáře připravují spoustu akcí, jako jsou například Noc s Andersenem, pasování prvňáčků na čtenáříčky, besedy se spisovateli a spousta jiného. Tak k nám děti nachází také cestu,“ uvedla Věra Lovecká z brodské městské knihovny. A Milada Rokytová ze Starého Města dodává: „Myslím, že tam, kde se dětem čte od mala, kde se snažíme, aby děti považovaly knihu za kamarádku a ne za nutné zlo, děti čtou. Samozřejmě je láká počítač, televize. Ale i přes tyto technické možnosti se dá dostat zpět ke knihám. A je úplně jedno, jestli si je půjčí v knihovně nebo od kamaráda.

I na školách je to velmi individuální. Některé děti čtou málo, jiné sedí za knihami pořád. „Samozřejmě v hodinách jde poznat, které děti čtou. Nemají problémy s mluveným a psaným projevem. Mají mnohem bohatší slovní zásobu. Ale je to opravdu velmi individuální,“ dodala Anna Holoubková, učitelka prvního stupně na Základní škole Větrná v Uherském Hradišti.

I když děti a mládež v současné době sedávají stále častěji u televize, videoher nebo počítačů, má u nich své místo i kniha.