Zároveň dodala, že během zkoušení prožívala velký strach, jak tak velkou postavu obsáhne. Evidentně se jí to podařilo. Tereza Novotná je totiž mezi třemi nejlepšími herečkami a rok od premiéry bude na prknech pražského Národního divadla bojovat o cenu Thálie.

Vraťme se na začátek zkoušení Nory. Prozradila jste, že jste byla svým obsazením překvapená. Evidentně jste se s postavou sžila. Co pro vás bylo nejtěžší?

Co bylo nejtěžší… Určitě rozsah této role, rozvrhnutí sil fyzických i psychických. To mi trvalo nejdéle. Ale i množství textu, které Ibsen Noře přisoudil, a to se v textu škrtalo a škrtalo. A v neposlední řadě ono sžití se… to místy bolelo. Všude. Slz bylo, potoky. Ale stálo to za to.

Herci říkají, že vnímají energii, jakou jim při představeních diváci vracejí z hlediště. Pokud to tak cítíte i vy, co jste pozorovala během repríz Nory?

Silné vlny emocí, které mi v noci nedávaly spát,zvlášť po těch posledních několika reprízách, které měly od sebe měsíční rozestupy, jsem jakoby vypadla z tréninku a v hlavě jsem měla po představení velký hustý guláš. Mísily se emoce moje s emocemi publika. Jsem hodně senzitivní a občas toho prostoupí do mě až moc. Trvá to pak nějaký den, než se dostanu do normálu.

Diváci občas říkají, že se chtějí v divadle pobavit. U Nory jim do smíchu ale moc nebylo. Jaké reakce jste zaznamenávala?

Při představení v Praze, které jsme hráli v Divadle v Dlouhé, jsme byli s kolegy překvapeni, kde všude se objevil smích diváků. V Hradišti totiž většinou smích zazněl v prvních 20 minutách několikrát a pak velice poskrovnu na dalších asi pěti místech. A ta se neměnila. To už tak prostě bylo a my jsme věděli, že to přijde, jen nebylo známo v jaké síle. Pražské publikum v tomto směru reagovalo víc a častěji. V tomto publiku seděla i moje kamarádka, která má raději komedie než dramata, přiznala se ale, že po zhlédnutí naší Nory mění názor. A takových „přerodů" jsem zaznamenala ve svém okolí víc.

Jak se herec dozví, že je v té nejužší nominaci na Thálii, tedy že jste jen tři poslední, mezi kterými se rozhodne?

Na začátku ledna mi to zavolala jedna moc milá paní z Herecké asociace, informace ale musela zůstat až do této středy utajená. Loučila jsem se s ní slovy, ať se nebojí volat častěji.

Co jste si pomyslela, když jste se zprávu dozvěděla?

Vhrkly mi slzy do očí a hlavou mi proběhlo, že mi ten nový rok pěkně začíná.

Jak reagovali kolegové?

Ti, kteří se to už stihli dozvědět, mi blahopřáli. I pusu jsem dostala, vlastně několik. Přesněji řečeno hodně.

Je Thálie pro herce vrchol jeho kariéry?

To je asi hodně individuální. Vůbec pojem kariéra se dá vysvětlit různě a různě vážně se dá brát. Pro mě osobně je to velice příjemné osvěžení na mé divadelní túře. A samozřejmě odměna za všechno, co na divadle a u divadla umí zabolet.

Co je vůbec pro vás u divadla nejdůležitější?

Pravda a srdce. A jak tuto dvojku jako divák nezaznamenám a jako herečka se k ní alespoň nepřiblížím, přestává mě divadlo bavit a zajímat.

Víte, kdo je spolu s vámi mezi nominovanými?

Ano, moje kamarádka Tereza Vilišová z Divadla Petra Bezruče v Ostravě za roli Amy v inscenaci Můj romantický příběh. S Terkou se známe z Moravského divadla, kde jsme spolu byly v angažmá a spolu leccos zažily. A další nominovanou je Jana Kubátová.

Když dostal Thálii Tomáš Šulaj, doprovázela jste ho do Národního divadla právě vy. Bude tentokrát vaším talismanem pro štěstí zase on?

Za normálních okolností by jela s Tomem jeho žena Ivka, ta měla ale tenkrát každým dnem přivést na svět jejich dceru Elišku, tak jsme mu dělaly společnost Irča Vacková a já. A evidentně jsme mu přinesly štěstí (smích). Se mnou pojede na vyhlašování manžel a sestra a kamarádi moji milí. Bude nás dost, prostě Hujerovic na výletě v Praze.

Čekáte, že se teď po nominacích něco změní?

Ani ne. Snad jen roční období, ze zimy do jara se překulíme. Tak jako každý jiný rok.

S čím do pražského Národního divadla pojedete?

S kabelkou na rameni a malým kufříkem na kolečkách. A vědomím, že poprvé budu stát na prknech tak nádherného divadla, jakým Národní divadlo je.

Autor: Josef Kajetán