Zájemci tak mají od pátku až do 22. května možnost podívat, co všechno se dá ze stavebnice vytvořit. V prostorách Muzea Jana Amose Komenského je k vidění modelová železnice z merkuru, ruské kolo a mnoho letadel, aut a dalších strojů.

Příchozí si v herně také mohou z merkuru něco sami poskládat. Páteční vernisáž byla doplněna ukázkou modelů z merkuru na dálkové ovládání. Martin Stupňánek návštěvníkům ukázal zmenšený UNC stroj, terénní auto nebo robotického pavouka.

„Je to pro mě srdeční záležitost, povýšil jsem merkur na národní bohatství," nechal se slyšet sběratel Jiří Mládek. Stavebnici začal sbírat, aby si prý napravil křivdu z dětství.

„Nikdy jsem nedostal merkur pod stromeček jako moji kamarádi, rodiče mi dávali knihy," prozradil sedmdesátiletý sběratel z Police nad Metují. Právě tam stojí jeho největší dílo. Jako malý miloval knihy Julese Verna, a tak se rozhodl z merkuru postavit ocelové město.

„Model se začal rýsovat v roce 2006, o dva roky už nebylo co dál stavět a chybělo místo," popsal Jiří Mládek.

Dodal, že ocelové město je dokonce zapsané v Guinessově knize rekordů. Dnes má svou sbírku na osmi výstavách po celé republice, některé jsou stálé, jako například v muzeu v Polici nad Metují, v Benátkách nad Metují nebo v technickém muzeu v Praze. Jiří Mládek na vernisáži zdůraznil, že merkur je česká stavebnice. Vymyslel ji Jaroslav Vancl.

Ten si v roce 1904 jako čtrnáctiletý učeň vyrobil svoji první stavebnici, která merkur připomínala. Po 1. světové válce založil firmu zabývající se vrtáním děr do železa a do hlíny.

V roce 1925 pak spatřila světlo světa úplně první stavebnice merkur. Jaroslav Vancl si ji nechal patentovat po celém světě. Po druhé světové válce byla ale Vanclovým továrna vyvlastněna a až do roku 1990 vyráběla stavebnici firma Kovopodnik Broumov.

Po vyhlášení konkurzu na společnost zachránil merkur vnuk stvořitele Jaromír Kříž. Ten vyrábí stavebnici dodnes, vrátil se k tvorbě vláčků, které jeho dědeček vyráběl.

Existuje také vzdělávací program Merkur education, který pomáhá s technickým vzděláním. Stavebnici totiž používá mnoho techniků, aby věděli, jestli stroj bude vůbec fungovat. „Použil ho i profesor Wichterle, a stvořil tak svůj první čočkostroj," nechal se slyšet Jiří Mládek.