“Na Festivalu smíchu jsme se v minulosti představili už několikrát a často jsme si odvezli i ocenění. Ať šlo o cenu za neejlepší mužský herecký výkon pro Vladimíra Doskočila, nebo ceny za divácké komedie roku pro Tenora na roztrahání, či 1+2=6, kterou hrajeme dodnes a má za sebou přes sto dvacet repríz,” říká herec Josef Kubáník, který je přesvědčený, že stejně v Pardubicích diváky osloví i Falešné našeptávání.

V komedii hrají Tereza Novotná, Zdeněk Trčálek, Martin Vrtáček, Irena Vacková, David Vacke, Tomáš Šulaj, Tereza Hrabalová a Jiří Hejcman. Úplně poslední představení proběhne v Uherském Hradišti 12. února.

„Ve Falešném našeptávání jsme se chtěli vrátit k éře černobílých filmů,“ říká dramaturgyně Iva Šulajová

Ivo, jak bys charakterizovala komedie Pierra de Marivauxe?

Komedie Pierra de Marivauxe, jež patří po komediích Molièrových a Beaumarchaisových do nejživější součásti francouzského klasického veseloherního repertoáru, čerpají svůj materiál z citového konfliktu, v němž si láska proráží cestu často buď proti vůli, nebo i bez vědomí milujících. Jednu ze stěžejních rolí má v Marivauxových komediích slovo. Slovem se jedná, slovem se tvoří veškerá zápletka, slovo je používáno jako zbraň, slovosled signalizuje konstrukt, kalkul. Slova zde tedy mají obrovskou moc! Ona to jsou, kdo totálně změní rozložení sil. A co na povrch vypadá lehce, skrývá často netušenou hloubku.

Inscenace je zajímavá i svou výtvarnou stránkou. Prozradíš, jaký byl tvůrčí záměr?

Naše výtvarné řešení nepracuje s původní dobou, tedy rokokem, ale zasadili jsme příběh do třicátých let 20. století. Mělo evokovat trochu nostalgickou atmosféru černobílých komedií pro pamětníky, kdy ještě zcela přirozeně fungovaly čitelné a specifikované společenské vrstvy, od sluhy až po hraběte, spojené s určitým způsobem chování, oblékání, dikce. Byla to doba elegance a noblesy, což je důležité, protože Dorantova cesta za láskou Araminty je zároveň cestou za ekonomickým vzestupem.

Režisér Radovan Lipus: „Slovácké divadlo je místo, kde mi hluboko kotví srdce

Komedii Falešné našeptávání nastudoval ve Slováckém divadle režisér Radovan Lipus. Hra Pierra de Marivauxe byla už jeho čtvrtou režií v Uherském Hradišti.

„Slovácké divadlo je místo, kde mi hluboko kotví srdce. Byl jsem tady třikrát šťastný a jsem rád, že jsem měl možnost potkat se s herci i na velmi klasickém textu, jako je Falešné našeptávání,“ řekl režisér, který prohlásil, že ve Slováckém divadle sídlí divadelní Bůh.

S hrami Pierra de Marivauxe má Radovan Lipus bohaté inscenační zkušenosti. „Falešné našeptávání bylo pro Radovana Lipuse již třetí profesionální režií Marivauxe,“ upřesnila dramaturgyně Iva Šulajová.

„Marivaux je autor, který mě bytostně zajímá. Text vypadá lehce, ale jen na první pohled. Pod povrchem je krutý a surový. Zobrazuje anatomii lidské duše a krutou manipulaci s city druhého. Láska je Marivauxovo velké téma a ve Falešném našeptávání vidíme manipulaci v přímém přenosu, kterou se autor baví,“ dodal Radovan Lipus.