Jednou z návštěvnic představení byla také Radka Stodůlková ze Starého Města. „Jsem fanynka Hradišťanu a kdykoliv vystupuje někde poblíž, snažím se tam být,“ přiznala Stodůlková, která se na vystoupením přišla především příjemně naladit na Vánoce.

Dlouholetá choreografka Hradišťanku Ladislava Košíková si tímto projektem splnila jeden ze svých snů.

„Člověk to poslouchá a říká si, tohle tak jednou dělat scénicky. Když už se k tomu ale dostane, zjistí, že je obrovský oříšek ztvárnit toto mystérium o zrození Ježíše Krista, se kterým se každé Vánoce setkáváme. Je to klasická mše se všemi svými částmi a spojuje se s naivním příběhem pastýřů, kteří jdou do Betléma a nesou dary Ježíškovi. Takže je to spojení něčeho křesťanského s lidovou představou Vánoc,“ vysvětlila choreografka s tím, že v jejím ztvárnění slavné mše se objevují vánoční symboly jako světlo, pastýři, anděl nebo hvězdy.

„Prostřednictvím hudby, tance a zpěvu jsme chtěli přinést takový malý dárek jednak sami sobě a samozřejmě také divákům,“ dodala Košíková.

Dirigent doprovodného orchestru Roman Válek si dal protentokrát za cíl představit Rybovu mši ve zcela původním znění.

„Problém s touto skladbou je, že se hrává ve verzi s vrstvami různých stylů, takže se tam nalézají motivy a nástroje, které Ryba vůbec nenapsal. My ji hrajeme na klasicistní nástroje a v dobovém ladění, takže se dá říct, že ji diváci mohou slyšet v tom zvuku, který slyšel i sám Ryba,“ vysvětlil dirigent Válek.

Večer si užila také jedna ze sólistek, altistka Kamila Mazalová. „Je to první jevištní provedení Rybovy mše, které jsem kdy nastudovala, a které pro mě toto dílo přesunulo ještě do další roviny. Nemluvím jen za sebe, je to pro nás všechny nová a velmi příjemná zkušenost,“ uvedla zpěvačka.

Do scéniky dle Ladislavy Košíkové byli tentokrát zapojeni také zpěváci a muzikanti. Ti spojení hudby a pohybu zvládli bez problémů. „Já sám jsem například viděl Ravelovo Bolero ztvárněné orchestrem, který tančí, zpívá, metá kozelce. Je to show, která k tomu patří. A i ti hráči, pišťci, trubači a houslisti se půjdou poklonit Ježíškovi. Celá skladba má až lidový charakter, ke kterému to ladí,“ řekl Válek.

Už vloni Hradišťan na České mši vánoční spolupracoval s Moravskoslezským divadlem v Ostravě.

„Letos si to divadlo vyžádalo znovu, a tak tam máme po čtyři adventní neděle zcela vyprodaná představení. O naše vystoupení byl zájem i v dalších městech, kde jsme ji představili. A jsme moc rádi, že se nám podařilo Českou mši vánoční dostat i do domácího Uherského Hradiště,“ uzavřela Košíková. (petk)

Česká mše vánoční

Česká mše vánoční, také uváděná jako mše Hej mistře je česky psaná církevní skladba Jakuba Jana Ryby, který je též autorem jejího textu. Vznikla v roce 1796. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše, jedná se o pastorální hru aplikovanou na liturgii tradiční mše; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.

PETRA KUČEROVÁ