Ten se stal teprve druhým autorem, který cenu pro anketu Slováckých novin Největší z pierotů vytvořil dvakrát. Tím prvním výtvarníkem byl pražský grafik Vladimír Suchánek.

Vladimír Groš se narodil 11. 4. 1946 v Uherském Hradišti, kde v letech 1962 - 66 absolvoval Střední umělecko-průmyslovou školu.

Pak krátce pracoval jako keramik v hradišťském ÚLUVu, aby se v roce 1968 vrátil na SUPŠ jako pedagog. Za více než 40 let předal technické i tvůrčí zkušenosti a vědomosti více než 200 studentům.

Pedagogická činnost Vladimíra Groše je nepřehlédnutelná, stejně tak ovšem se zapsal do kulturního povědomí jako tvůrce barevné majolikové plastiky, v poslední době se věnuje i kamenině.

Jeho námětový záběr je nesmírně široký, svázaný ovšem výrazně osobitým rukopisem, nezaměnitelnou tvůrčí poetikou, nesoucí poselství humanismu, moudrosti a filozofického zamyšlení okořeněné humorem, recesí a ironií.

Základem ovšem je široký rozhled a vzdělání autora, což mu umožňuje sledovat každodenní život pod úhlem nadsázky a ironie, ale také historické postavy a události, figury z pohádek a pověstí atd. Pak je tu kolekce zvířátek a ptáků a také třeba parafráze lidových rčení. Výrazný je svět techniky - automobily a motory, křižníky a létací stroje atd. Vyčerpat všechny náměty snad není ani možné.

V každém případě mají jeho „grošáci" (jak se souhrně Grošovým plastikám říká) nespornou výtvarnou kvalitu, i když „vysoké umění" nepředstírají. Přinášejí radost, potěšení a úsměv a mnohdy nutí i k zamyšlení.

Miroslav Potyka